POZDNÍ REKONEKCE PLICNÍCH ŽIL – VÝZNAM ČEKACÍ DOBY PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ

Úvod: Po katetrizační ablaci fibrilace síní (FS) je pozdní rekonekce plicních žil (PŽ) rozhodujícím faktorem pro následnou rekurenci arytmie. Je málo známo, jak čekací doba v průběhu ablační procedury ovlivňuje incidenci rekonekcí PŽ. 

Metody: Ve 3 kardiocentrech centrech jsme v období 11/2007-11/2009 u pacientů podstupujících radiofrekvenční izolaci PŽ zaznamenávali pro jednotlivé PŽ dobu, která uplynula od dosažení definitivní izolace do poslední kontroly perzistence izolace. U pacientů s rekurentní symptomatickou FS byla při klinicky indikované reablační proceduře ověřována izolace jednotlivých PŽ a incidence rekonekcí byla dána do vztahu k příslušné čekací době při iniciální ablaci.

Výsledky: Reablaci podstoupilo celkem 124 pacientů (při iniciální proceduře věk 60±8 let; 70% mužů; 56% paroxysmální FS; 25% robotická ablace). Během iniciální ablace byl medián (interkvartilové rozmezí) čekací doby pro jednotlivé plicní žíly - levá horní (LS): 70 (38-150) min; levá dolní (LI): 75 (40-153) min; pravá horní (RS): 52 (23-120) min; pravá dolní (RI):  60 (26-120) minut. Při reablaci bylo rekonektováno 53% PŽ (2.2±1.6 PŽ na pacienta). Rekonekce 0, 1, 2, 3 a 4 PŽ byla přítomna u 28%, 7%, 15%, 15% a 35% pacientů. Incidence rekonekcí byla 52% v LS, 48% v LI, 61% v RS a 60% v RI. Rozdíl incidence rekonekcí mezi LI a RS (PŽ s nejdelší a nejkratší čekací dobou) byl statisticky významný (p=0.041). Čekací doba ve všech rekonektovaných PŽ byla 78±68 vs. 97±70 min v PŽ s perzistující izolací (p=0.002). Pro individuální PŽ bylo tato relace signifikantní jen pro RS (60±57 vs. 95±65 min, p=0.003). Podle kvantilů čekací doby (0-24, 25-50, 51-82, 83-145 a nad 146 min) byla incidence rekonekcí 66%, 60%, 58%, 48% a 45% (p=0.003 pro trend).

Závěr: Při katetrizační ablaci fibrilace síní je delší čekací doba asociována s nižším výskytem pozdních rekonekcí plicních žil.