VČASNOST DIAGNOSTIKY PLICNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2000 - 2009
Úvod. Významným problémem diagnostiky plicní arteriální hypertenze (PAH) je výrazná prodleva od počátku symptomů do stanovení správné diagnózy. Zkrácení doby do stanovení správné diagnózy lze dosáhnout systematickým skríningem v populacích se zvýšeným rizikem vzniku PAH, zejména u nemocných se systémovým onemocněním pojiva. Cílem práce je popsat dobu do stanovení diagnózy PAH v letech 2000 - 2009 v jednom expertním centru v ČR.
Metodika. Do sledování byli zařazeni všichni pacienti s PAH diagnostikovaní na II. interní klinice VFN v Praze v letech 2000 - 2009. Doba od počátku symptomů do stanovení diagnózy byla analyzována v jednotlivých letech v celém souboru a v podskupinách ( idiopatická PAH, PAH asociovaná se známou vyvolávající příčinou).
Výsledky. V letech 2000 - 2009 byla PAH diagnostikována u 286 nemocných ( průměrný věk 55,7 roku, 66,4% žen ). Idiopatická PAH tvořila 66,1% všech případů, hereditární PAH 3,1%, PAH asociovaná se systémovým onemocněním pojiva 12,2%. Diagnóza ostatních asociovaných forem PAH byla stanovena u 18,6% nemocných. Průměrná doba do stanovení správné diagnózy PAH byla 3,5 roku a v jednotlivých letech se signifikantně neměnila (p=0,386). U idiopatické PAH byla průměrná doba do stanovení diagnózy 3,1 roku, u PAH asociované se systémovým onemocněním pojiva 4 roky. Pouze u PAH asociované se systémovým onemocněním pojiva se významně zkrátila doba do stanovení diagnózy na 1 rok, a to v letech 2007 - 2009.
Závěr. Doba do stanovení diagnózy PAH činila v průběhu let 2000 - 2009 průměrně 3,5 roku. Výrazného zkrácení bylo dosaženo pouze u PAH asociované se systémovým onemocněním pojiva díky systematickému echokardiografickému skríningu v této populaci.