PROFIL PACIENTA HOSPITALIZOVANÉHO PRO SRDEČNÍ SELHÁNÍ V OKRESNÍ NEMOCNICI

ÚVOD: Srdeční selhání je stále častější příčinou hospitalizace. Incidence i prevalence tohoto onemocnění, hlavně díky účinné léčbě akutních koronárních syndromů, neustále narůstá. Stejně tak náklady na jeho léčbu.

CÍL: Charakterizace pacienta se srdečním selháním na interním oddělení okresní nemocnice s neselektovaným příjmem z demografického, laboratorního a echokardiografického hlediska. Porovnání vlivu parametrů BNP (mozkový natriuretický peptid), glomerulární filtrace (GFR dle MDRD) a EF LK na prognózu a mortalitu.

METODIKA: Retrospektivní analýza dat za rok 2014 do které byly zařazeny všechny hospitalizace pro srdeční selhání, uskutečněné na interním oddělení nemocnice Třebíč. Podskupina pacientů s echokardiografií za téže hospitalizace.

VÝSLEDKY: Celkem bylo ve skupině analyzováno 380 hospitalizací u 307 pacientů, z toho 49,8% žen. Průměrný věk byl 79,3 let, medián 81,5 let. 19,8% pacientů bylo rehospitalizovaných, což bylo 20% hospitalizací. Subpopulace s provedeným echokardiogramem za hospitalizace čítala 99 pacientů. Hospitalizační mortalita byla 6,8%. Medián délky hospitalizace byl 8 dní. Zjistili jsme, že BNP ani EF LK našem souboru nepredikuje hospitalizační mortalitu ani potřebu opětovného přijetí k léčbě. Oproti tomu vliv rehospitalizace na mortalitu byl signifikantní (p < 0,05). Prediktivní význam glomerulární filtrace byl taktéž signifikantní (AUC 0,724; p=0,003).

ZÁVĚR: Náš soubor měl oproti dříve publikovným datům vyšší věk. Prokázali jsme že jak BNP, tak EF LK nemá v našem souboru vztah k rehospitalizaci ani rehospitalizační mortalitě. Oproti tomu GFR a rehospitalizace statisticky významě koreluje s prognózou pacienta a reshospitalizační mortalitou.