PREVALENCE A PREDIKTORY ČASNÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ SE ZACHOVANOU EJEKČNÍ FRAKCÍ LEVÉ KOMORY U NEMOCNÝCH S PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ

Cíl: Nemocní s fibrilací síní (FS) mají zvýšené riziko diastolické dysfunkce a srdečního selhání. Cílem této studie bylo najít nezávislé prediktory časného (to je pouze zátěží navozeného) srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF) a popsat četnost tohoto syndromu u nemocných s paroxysmální FS.
Soubor nemocných a metodika: Sto nemocných s paroxysmální FS indikovaných k provedení izolace plicních žil podstoupilo klinické vyšetření, echokardiografii a přímé katetrizační měření tlaku v levé síni (LAP) v klidu a na vrcholu zátěže (LAP-exe).
Výsledky: Na základě klidových a zátěžových hodnot LAP byli nemocní rozdělení do 3 skupin. Šedesát jedna jedinců nemělo HFpEF (LAP v klidu <=15 mmHg, LAP-exe <25 mmHg). Dvacet pět nemocných mělo časnou formu HFpEF (LAP v klidu <=15 mmHg, LAP-exe >=25 mmHg). Čtrnáct jedinců mělo již v klidu rozvinutou formu HFpEF (LAP v klidu >15 mmHg). Analýza 86 nemocných s LAP v klidu <=15 mmHg ukázala, že věk >=58 let a klidový LAP >=10,5 mmHg jsou nezávislými prediktory přítomnosti časné formy HFpEF.
Závěr: U nemocných s paroxysmální FS majících zachovanou ejekční frakci levé komory je výskyt časné formy HFpEF častý. Věk >=58 let a klidový LAP >=10,5 mmHg predikují přítomnost tohoto syndromu.