PERKUTÁNNÍ UZÁVĚR DEFEKTU SEPTA SÍNÍ TYPU SINUS VENOSUS INFERIOR
Souhrn
Zatímco perkutánní okluze představuje metodu volby v terapii většiny defektů septa síní typu secundum, defekty ostatních typů jsou kromě ojediněle popsaných případů uzavírány chirurgicky. Udávaná úspěšnost a mortalita obou léčebných modalit je u nerizikové populace srovnatelná, se stoupajícím věkem, komplikacemi a komorbiditami riziko chirurgického výkonu ve srovnání s katetrizačním významně roste.
Kazuistika prezentuje případ muže operovaného v minulosti pro defekt septa síní typu secundum. Po více než třiceti letech od výkonu byla jako příčina progredující dysfunkce pravé srdeční komory s rozvojem limitujících symptomů zjištěna koexistence defektu septa síní typu sinus venosus inferior. Vzhledem k vysokému operačnímu riziku byl proveden perkutánní uzávěr.