SROVNÁNÍ CELKOVÉ ANESTEZIE A ANALGOSEDACE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACE SÍNÍ

Cíl:Katetrizační ablaci (RFA) fibrilace síní (FS) lze provést v analgosedaci nebo v celkové anestezii. Přínos celkové anestezie na efektivitu RFA není zcela jasný.
Metodika:179 pacientů indikovaných k RFA paroxysmální FS bylo prospektivně randomizováno k provedení výkonu v analgosedaci (skupina A, n=94) nebo v celkové anestezii (skupina B, n=85). U všech byla provedena point-by-point radiofrekvenční ablace s kompletní izolací plicních žil a eliminací dormantního vedení po aplikaci adenosinu. Všem pacientům byla po RFA vysazena antiarytmická medikace. Každé 3 měsíce po RFA byl všem proveden týdenní Holter-EKG. Recidiva FS byla hodnocena jako jakákoliv dokumentovaná FS během 12 měsíců od RFA.
Výsledky:Mezi oběma skupinami nebyl rozdíl v úspěšnosti RFA (67.1% vs. 72.9%, p=0.41). Ve skupině A byl významně delší celkový čas RFA (123±7 vs. 144±7 min., p ˂ 0.001), delší doba aplikace RF energie (29 vs. 37 min., p˂0.001) a kratší doba skiaskopie (4.4min±0.7 vs. 5.7±0.6, p˂0.0015).
Závěr:Katetrizační ablace fibrilace síní provedená v celkové anestezii je v porovnání s analgosedací spojena s kratší dobou výkonu, kratší celkovou dobou aplikace energie a kratším skiaskopickým časem, nicméně není spojena se signifikantně vyšší úspěšností výkonu.