GLOBÁLNÍ LONGITUDINÁLNÍ STRAIN SPOLEHLIVĚ PREDIKUJE EXTENSIVNÍ DIFUSNÍ FIBRÓZU MYOKARDU U PACIENTŮ S AORTÁLNÍ STENÓZOU – KORELACE S HISTOLOGIÍ A T1 MAPOVÁNÍM

Cíl:
Cílem práce bylo zjistit, zda 2D resp. 3D globální longitudinální strain (GLS) může spolehlivě predikovat přítomnost extensivní difusní fibrózy myokardu (DFM) u pacientů s aortální stenózou (AS).

Soubor a metodika:

Ve 2 centrech bylo prospektivně zařazeno 54 pacientů (70,8±9,3 let, 68,5% muži) se středně těžkou až těžkou AS (AVA<1,2cm2) a 17 zdravých kontrol (42,5±9,7 let, 47,1% muži). Nemocní s AS podstoupili myokardiální biopsii z levé komory (n=23) během plánované AVR operace; histologicky byl stanoven rozsah fibrózy (barvení Picro-sirius red). Echokardiografie s hodnocením 2D a 3D GLS metodou speckle trackingu (Vivid E9, GE) byla provedena v klidu (n=54) a během submaximální bicyklové zátěže (n=25). Nativní T1 relaxační čas byl stanoven magnetickou rezonancí použitím MOLLI sekvence na 1,5T (n=23) resp. 3T (n=31) skeneru. Kontrolní subjekty (n=17) podstoupili klidovou i zátěžovou echokardiografii a T1 mapování na 3T skeneru.

Výsledky:

Pacienti s AS oproti kontrolám vykazovali signifikantně nižší magnitudu 2D GLS v klidu (-17,9±4,4% vs. -22,5±2%; p<0,001) i během zátěže (-20,6±6,5% vs. -27±1,4%; p <0,001). Klidový 2D GLS signifikantně koreloval s rozsahem DFM stanoveným histologicky (r=0,71; p<0,001) (Obr. 1), navíc 2D GLS <|-15%| spolehlivě predikoval extensivní (>30%) DFM (Obr. 2). Pozorovali jsme signifikantní korelaci mezi nativním T1 relaxačním časem a hodnotou 2D GLS v klidu (r=0,73; p <0,001 pro 1,5T, resp. r=0,73; p <0,001 pro 3T skener) i na vrcholu zátěže (r=0,86; p <0,001, 3T skener). Hodnota 3D GLS byla nižší u nemocných s AS oproti kontrolám (-9,8±3,9% vs. -14,1±2,7%; p<0,001), nepozorovali jsme korelaci s rozsahem DFM (r=0,32; p=0,15) ani hodnotou T1 relaxačního času (r=0,24, p=NS).
Závěr:
2D GLS koreluje s rozsahem fibrózy stanoveným histologicky i T1 mapováním a spolehlivě tak predikuje přítomnost extensivní DFM u pacientů s AS.