NÁLEZ POKROČILÝCH ATEROSKLEROTICKÝCH ZMĚN DESCENDENTNÍ AORTY V PREDIKCI PŘÍTOMNOSTI PATENS FORAMEN OVALE U OSOB PO KRYPTOGENNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ

Úvod: U osob po kryptogenní cévní mozkové příhodě (CMP) posuzujeme možnost paradoxní embolizace pomocí jícnové echokardiografie (TEE). Absence akcelerované aterogeneze aorty může nepřímo pomoci při stanovení mechanizmu CMP.     
Cíl: Porovnat četnost potenciálně významného patens foramen ovale (PFO) u osob po ischemické CMP nejasného zdroje u jedinců rozdělených podle přítomnosti definovaných forem aterosklerotických plátů descendentní aorty.
Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 102 osob ve věku 27-67 let (medián 55±13,5) po CMP indikovaných k TEE. Za pokročilé aterosklerotické změny byly považovány prominující a/nebo fibroticky či kalcifikačně změněné pláty (skupina A). Ostatní tvořili skupinu B. Za pozitivní nález PFO připouštějící možnost paradoxní embolizace jsme považovali formy se zvýšenou mobilitou síňového septa (IAS) a/nebo vizuálně patrným oddálením sept při Valsalvově manévru a výrazným průnikem kontrastní. Za nález nevýznamného PFO jsme označili průnik nejvíce 20 echosignálu sonikovaných „bublin“ do levé síně. Zbylí byli jedinci s intaktním síňovým septem. Porovnána byla četnost nálezu 1) morfologicky významného PFO, 2) morfologicky nevýznamného PFO a 3) zcela intaktního IAS mezi oběma skupinami. Hladina statistické významnosti rozdílu byla určena jako p<0,05.
Výsledky: Skupinu A tvořilo 33 pacientů, skupinu B 69 nemocných. Četnost „rizikového“ PFO se významně lišila (1/33=3,0% vs. 28/69=40,6%), v četnosti menších PFO (7/33=21,2% vs. 4/69=5,8%) ani zastoupení jedinců s intaktním septem síní (25/33=75,8% vs. 37/69=53,6%) mezi oběma skupinami nebyl statisticky významný rozdíl.
Závěr: Mezi pacienty podstupujících TEE po kryptogenní cévní mozkové příhodě (CMP) je při přítomnosti akcelerovaného aterosklerotického postižení descendentní aorty oproti nemocným bez něj významně nižší výskyt stran paradoxní embolizace „rizikových“ forem patens foramen ovale.