DIABETES MELLITUS 2. TYPU A MÉNĚ TRADIČNÍ KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY

Úvod: Tradiční kardiovaskulární (KV) faktory jako anamnéza KV příhod, arteriální hypertenze, kompenzace diabetu, dyslipidémie a kouření nedokáží vždy předpovědět KV riziko osob s diabetes mellitus 2. typu (DM2). Reziduální riziko tvoří zejm. aterogenní dyslipidémie.
Cíl a metody:  Vyšetřili jsme CT srdce na kalciové skóre (CAC), kotníko-pažní index (KPI), C-reaktivní protein stanovený ultrasenzitivní metodou (hs-CRP) a přítomnost metabolického syndromu (MS) v souboru 415 DM2 (219 mužů, 196 žen) a jejich anamnézu, antropometrické, hemodynamické a četné laboratorní parametry a zhodnotili výsledky standardními statistickými metodami. Určili jsme cost and benefit jednotlivých testů pomocí číselníku VZP a vztahu ke KV riziku.
Výsledky: U asymptomatických DM2 měla polovina CAC v pásmu vysokého a velmi vysokého rizika. Věk, systolický krevní tlak, trvání DM2 a fibrinogen byly v nezávislé pozitivní asociaci s CAC nad 100 (vysoké KV riziko). Snížený KPI ≤0,9 byl ve významné asociaci s vyšším KV rizikem u DM2 a měl vysokou předpovědní hodnotu pro cévní mozkovou příhodu v budoucích 3 letech. Většina DM2 (80%) splňuje kritéria MS. Nemocní s DM2 + MS mají vyšší hs-CRP a tím i kardiometabolické riziko. Hypertriglyceridemický pas byl zjištěn jako významný nezávislý prediktor zvýšené hladiny hs-CRP.
Závěr: Všichni nemocní s DM2 mají mít vyšetřeny a léčeny tradiční rizikové faktory. Velký přínos a nízké náklady mají pouhé změření obvodu pasu (→ hypertriglyceridemický pas) a KPI. Hs-CRP je vhodné stanovit vždy v kombinaci s předchozími a CAC vždy v kombinaci s předchozími vč. hs-CRP. Vhodné jsou i event. další markery.