ARYTMICKÁ BOUŘE U PACIENTŮ S IMPLANTOVANÝM KARDIOVERTEREM-DEFIBRILÁTOREM

Cílem bylo posoudit etiologii a následný osud pacientů s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem (ICD) a arytmickou bouří (AB).

Soubor tvoří 24 pacientů (20 M, 4 Ž) o průměrném věku 65,6 (24-82) let s implantovaným ICD, kteří byli hospitalizováni v posledních 3 letech na našem pracovišti pro AB. Všechny implantace ICD byly ze sekundárně preventivní indikace. U 18 pac. byla základním strukturálním  onemocněním ischemická kardiopatie, u 3 dilatační kardiomyopatie, u 1 pac. arytmogenní dysplazie pravé komory, u 1 pac. byl důvodem implantace Brugada syndrom, u 1 pac. syndrom dlouhého QT. Průměrná EF LK byla 27,7 (10-60) %. 11 pac.mělo implantováno jednodutinový (1D), 2 dvoudutinový a 11 biventrikulární (BiV) ICD (z toho bylo 9 non-responderů a pouze 2 respondeři).

Výsledky: Příčina AB byla v 15 případech neznámá, v 8 případech byla příčinou hypokalemie (hypomagnezinémie), ve 2 případech vysazení betablokátorů, v 1 případě se jednalo o opakovanou neadekvátní antitachykardickou stimulaci s vyvoláním komorové tachykardie. Řešením byla většinou maximalizace léčby betablokátory, podávání amiodaronu, suplementace kalia (magnesia), u 1 pac. katetrizační ablace (pac.s recidivou AB), u 1 pac. reprogramace ICD. Dva pacienti byli hospitalizováni pro AB opakovaně. U 4 pacientů (1 s 1D, 3 s BiV ICD) vedla nezvládnutelná AB k úmrtí.

Závěr: Příčina arytmické bouře byla u většiny pacientů neznámá, nejčastěji stanovenou příčinou byla hypokalémie. Dva pacienti byli hospitalizováni pro arytmickou bouři opakovaně. Při první AB byl zvolen konzervativní postup (farmakoterapie), ale systémovým řešením při recidivě AB je elektrofyziolocké mapování a následná katetrizační ablace.