VLIV LÉČBY NA POKLES ÚMRTNOSTI NA ICHS, ANALÝZA EFEKTU SKUPIN FARMAK A INTERVENCÍ

Úvod.
Mortalita na ICHS se v posledních 25 letech v České republice výrazně snížila. Cílem studie bylo určit, jak se na poklesu podílela medikamentozní a intervenční léčba a primární a sekundární prevence a stanovit nákladovou efektivitu léčebných postupů.

Metodika.
Kalkulace jsme provedli pro populaci ve věku 25-74 let, pro  kalkulace byl použit valorizovaný IMPACT model. Do modelu jsme vložili data o velikosti a věkové struktuře populace, mortalitě na ICHS, trendech rizikových faktorů a kardiovaskulární léčbě ze studie Czech MONICA a post-MONICA a data o medikamentozní a intervenční léčbě ICHS v letech 1985-2007 na základě českých registrů a studií.  Hodnotícími kritérii byl počet zabráněných nebo odložených úmrtí a náklady vynaložené na příslušnou léčbu.

Výsledky.
Počet úmrtí na ICHS v ČR se v roce 2007 ve srovnání s rokem 1985 snížil o 12082 úmrtí, převažoval pokles úmrtnosti na akutní formy. Změny rizikových faktorů ICHS se podílely na poklesu počtu úmrtí přibližně 52%, změny v  léčbě snížily počet úmrtí o přibližně 43%: nejvýrazněji léčba srdečního selhání (13%) a sekundární prevence po AIM a revaskularizaci (11%), dále léčba akutního koronárního syndromu (8%) a hypertenze (7%).  Z lékových skupin se na snížení mortality nejvýrazněji podílely betablokátory (9,8%), antiagregancia (7,6%), ACEI a sartany (6,8%) a statiny (6,7%). Intervenční metody snížily mortalitu o 3,5%. V léčbě byly nákladově nejefektivnější antiagregancia a betablokátory. 

Závěr.
Snížení počtu úmrtí na ICHS mezi roky 1985 a 2007 nejvýrazněji ovlivnil pokles rizikových faktorů. V léčbě ICHS měla nejvýraznější efekt léčba srdečního selhání a sekundární prevence IM, z lékových skupin  betablokátory a antiagregancia. Nákladově nejefektivnější je primární prevence, z lékových skupin antiagregancia a betablokátory.