TŘÍLETÉ SLEDOVÁNÍ HOSPITALIZOVANÝCH PRO AKUTNÍ SRDEČNÍ SELHÁNÍ NA INTERNÍM ODDĚLENÍ OKRESNÍ NEMOCNICE

Cíl: posoudit krátkodobou a dlouhodobou mortalitu pacientů hospitalizovaných v naší nemocnici a vliv jednotlivých faktorů na jejich prognózu.

Soubor a metodika: celkem 720 hospitalizovaných v období 12/06 - 9/08 v Nemocnici ve Frýdku-Místku pro diagnózu akutního srdečního selhání. Sběr dat z NIS naší nemocnice a okolních kardiocenter a dále z ÚZIS ČR. Data jsou ukládána do národního registru srdečního selhání AHEAD. Statistické zpracování je prováděno ve spolupráci s Institutem biostatiky a analýz při MU Brno.
Výsledky:

průměrný věk 77.0 (59.3; 87.0) let, ženy 80.0 (64.7; 88.0) let zastoupeny v 52%.
Hospitalizační mortalita 7% ( ženy 7%, věk<60let 1%, >75let  9%, BMI≤28  4%) ,
30-denní mortalita 16% (ženy 19%, věk<60let- 8%, >75let  19%, BMI≤28  11%).
Vyšší 30-denní mortalita je zejména u pacientů s AKS 30.7%, CHOPN 19.1%, FiS 19.8%, kreatin > 120 - 23.8%, Na ≤  135 21.9%, K > 5  24.8%, Hb < 120  19.4%. Hypotenze ale i TKs 100-120 23.6%, TF > 100/min 19.4%.
3-letá mortalita cca 60%. 
1-leté přežití 68.6 (65.3; 71.9), ženy 69.1 (64.5; 73.8), muži 68.1 (63.4; 72.8), ≤70 let 74.1 (68.5; 79.7), >70 let 66.1 (62.0; 70.2). 

Závěr: prognóza pacientů se srdečním selháním je horší než u řady onkologických onemocnění. Je třeba hledat a ovlivňovat prognostické faktory, které by mohly ovlivnit přežívání nemocných. Na naší lokální úrovni jsme potvrdili skutečnost, že nejvýznamnějším neovlivnitelným rizikovým faktorem je věk (zejména > 80 let) a zde bychom se měli snažit ovlivnit zejména kvalitu života. Etiologicky nejvýznamnějším rizikovým faktorem dle našeho souboru je akutní koronární syndrom s projevy srdečního selhání a tito jedinci by měli směřovat co nejdříve do kardiocenter.  Stejně tak pacienti s renální insuficiencí,  hyperkalemií, hyponatremií a krevním tlakem pod 120/70 mmHg.