TĚŽKÁ AORTÁLNÍ REGURGITACE NEMUSÍ ZABRÁNIT ANI MARATONSKÉ ZÁTĚŽI - KAZUISTIKA

Úvod: Těžká aortální regurgitace může být dlouho asymptomatická. Vznik symptomů často souvisí s rozvojem systolické dysfunkce levé komory. Optimální timing operace těžké asymptomatické aortální regurgitace je dán právě poklesem ejekční frakce levé komory pod 55% a vzestupem endsystolického rozměru nad 55mm. S progresí systolické dysfunkce a dilatace levé komory souvisí horší perioperační mortalita i dlouhodobé přežívání.
Kazuistika: Cílem sdělení je popsat případ 56letého aktivního sportovce, který ještě 14 dnů před přijetím do nemocnice ujel na kole 100km v horách a který byl dosud bez anamnézy interního onemocnění. Nemocný byl přijat na naši koronární jednotku po 30 minutové kardiopulmonální resuscitaci pro fibrilaci komor. Na příjmovém EKG byly zachyceny hluboké descendentní deprese ST laterálně, proto byla provedena urgentní srdeční katetrizace. Pacient měl normální nález na koronárním řečišti, avšak dilovanou ascendentní aortu (57mm) s těžkou aortální regurgitací, extrémně dilatovanou levou komoru (440ml) s ejekční frakcí 35%. Nález potvrdila jícnová echokardiografie. Podkladem aortální vady byla bikuspidální aortální chlopeň s prolapsem pravého cípu. Pacient byl po zaléčení aspirační bronchopneumonie 4.den extubován, bez neurologického deficitu. Následně  byl indikován k náhradě ascendentní aorty s plastikou aortální chlopně a implantaci ICD při recidivujících komorových tachykardiích. Operaci podstoupil 1 měsíc od přijetí. V pooperačním průběhu přes dobrou funkci aortální chlopně přetrvává dilatace a systolická dysfunkce levé komory, pacient bude možná v budoucnu kandidátem srdeční transplantace.
Závěr: I přes současné vynikající terapeutické možnosti v případě stanovení diagnózy těžké aortální regurgitace nám dlouhé bezpříznakové období může znemožnit včasné řešení vady.