VLIV BODY MASS INDEXU NA PROGNÓZU PACIENTŮ SE STEMI LÉČENÝCH POMOCÍ PCI

Cíl: Sledovat hospitalizační výstupy, follow- up a mortalitu pacientů dle hodnoty BMI při vzniku STEMI.

Metody: V rámci prospektivního sledování pacientů po STEMI léčených primární PCI bylo zařazeno 521pacientů bez předchozího infarktu myokardu. Tito byli rozděleni do 3 skupin dle hodnoty BMI: 1.norma: BMI<25, n=117, 2.nadváha: BMI 25-30, n= 263, 3.obezita: BMI >30, n=141. Pacienti byli sledováni po dobu 12 měsíců.

Výsledky:
Pacienti s obezitou byli ve srovnání s pacienty s normálním BMI významně mladší v době prvního STEMI (64,3±10,8 vs 60,6±9,7, p< 0,02), výskyt rizikových faktorů (hypertenze, diabetes, HLP, kouření) byl v této skupině významně vyšší (p<0,05) . Během hospitalizace nebyl rozdíl v hladině troponinu, BNP i glykémie mezi jednotlivými skupinami. Výrazně vyšší byly hodnoty TAG i HDL cholesterolu u pacientů s nadváhou a obezitou. Vstupní EF LK byla vyšší ve skupině s nadváhou (48,7±12,5% vs. 51,2±11,9% vs. 49,2±11,5%, p<0,05). Výskyt MACE do jednoho roku byla ve všech skupinách obdobný, ve skupině s nadváhou byl zjištěn trend k nižšímu výskytu MACE. Maximální spotřeba kyslíku (VO2max/kg) při zátěžovém testu po 12 měsících byla u obézních pacientů významně nižší (22 ±6,1 vs. 21,1 ±5,1 vs. 18,9 ±3,9, p<0,02). Mortalita do jednoho roku se mezi skupinami nelišila.

Závěr:
Pacienti s obezitou byli přijímáni pro STEMI v mladším věku než pacienti s normální hmotností. Dále se prognóza pacientů nelišila v průběhu jednoho roku od akutního STEMI. Je nutný větší počet pacientů, delší sledování a doplnění multivariantní analýzy, aby bylo možné definitivně rozhodnout, zda trend k lepší prognóze obézních pacientů po STEMI není dán pouze tím, že se svého prvního infarktu dočkají v mladším věku.

Podpořeno VVZMSM 0021624202