VLIV HEPARINU NA HLADINU PLAZMATICKÉHO PROTEINU A SPOJENÉHO S TĚHOTENSTVÍM U NEMOCNÝCH S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM

Cíl práce: Plazmatický protein A spojený s těhotenstvím (PAPP-A) je zkoumán jako slibný časný marker akutního koronárního syndromu (AKS). Některé práce však naznačují, že hladina PAPP-A může být ovlivněna heparinem. Cílem naší práce bylo studovat dynamiku změn PAPP-A  v závislosti na podání heparinu.
Metoda: Hladina PAPP-A byla stanovena u 30 pacientů s AKS s elevacemi ST úseku (STE-AKS) léčených přímou koronární angioplastikou (PCI), u 10 pacientů s plánovanou PCI, u 12 nemocných, u nichž byla provedena selektivní koronární angiografie (SKG) a současně podán heparin (transradiální přístup, intrakoronární ultrazvuk) a u 5 nemocných se SKG provedenou transfemorálním přístupem (bez podání heparinu) s normálním nálezem. Vzorky byly odebírány před zahájením výkonu, bezprostředně po jeho ukončení a za 1, 2, 4, 6, 12 a 24 hodin po ukončení výkonu.
Výsledky: Podání heparinu vedlo k významnému zvýšení PAPP-A nejen u všech STE-AKS pacientů, ale i u nemocných bez AKS a dokonce i pacientů s normálním koronárním angiogramem. U SKG bez podání heparinu nebyly zjištěny žádné změny PAPP-A. Hladina PAPP-A významně korelovala s výší ACT (activated clotting time; r = 0,71; p = 0,0001). Zvýšení PAPP-A nebylo závislé na délce PCI. Hladina PAPP-A rychle poklesla během 1 - 2 hodin. K návratu k normálním hodnotám došlo u 80% STE-AKS pacientů během 12-ti hodin. Pokles PAPP-A u pacientů heparinizovaných pro plánovanou PCI (medián 4,3 hodiny) či angiografii (medián 5,4 hodiny ) byl významně rychlejší (p < 0,05).
Závěr: Naše výsledky ukazují, že heparin významně zvyšuje hladinu PAPP-A. Tento fakt je třeba brát v úvahu při hodnocení diagnostického a prognostického významu PAPP-A u AKS. Pomalejší normalizace hladin PAPP-A u STE-AKS pacientů může být způsobena zvýšením PAPP-A v důsledku existence nestabilního plátu.