LIPOLYTICKÝ EFEKT B-NATRIURETICKÉHO PEPTIDU 1-32 (BNP1-32) V TUKOVÉ TKÁNI U PACIENTŮ S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM

Úvod a cíl: akcentovaná lipolýza v tukové tkáni může vést k přetížení srdečního svalu mastnými kyselinami, lipotoxicitě a inzulinorezistenci a dále může přispívat kachexii u pacientů s pokročilým srdečním selháním (CHSS). Recentní in-vitro studie naznačily možný podíl natriuretických petodů na aktivaci lipolýzy. Cílem studie je objasnění role BNP v regulaci lipolýzy u pacientů se srdečním selháním.

Metody: 10 pacientů s CHSS (nediabetici, NYHA III, 5:5 ischemická vs. neischemická etiologie) a 13 zdravých kontrol srovnatelného věku, pohlaví a tělesné kompozice podstoupilo mikrodialýzu břišní tukové tkáně. 4 kanyly byly simultánně perfundovány  0.1μM a 10μM roztokem rhBNP1-32 (nesiritide), 10μM roztokem noradrenalinu a ringerovým roztokem (kontrola). Lipolýza v tukové tkáni byla kvantifikována stanovením glycerolu v mikrodialyzátu.

Výsledky: Absolutní sérová hladina BNP byla zvýšená u pacientů s CHSS (1119 vs 28 pg/ml, p<0.01), spontánní lipolýza byla vyšší u CHSS ve srovnání  s kontrolami (189±37 vs 152±35 μmol/L, p=0.03). Odpověď na noradrenalin byla v obou skupinách srovnatelná (1.7±0.4 vs 1.7±0.3 -násobek, p=0.88). Perfuse s 10μM BNP1-32 významně zvýšilo lipolýzu u obou skupin (2.8±0.5 vs 3.2±0.3 –násobek, p<0.05), zatímco odpověď na 0.1μM BNP1-32 byla významná jen u CHSS (p=0.04). U pacientů s CHSS spontánní lipolýza korelovala s celkovou plasmatickou hladinou BNP a odpověď na BNP1-32 negativně korelovala s množstvím tělesného tuku.

Závěr: Bioaktivní BNP1-32 má u lidí významný účinek na lipolýzu. I přes vysoké sérové hladiny BNP, odpověď tukové tkáně u pacientů s CHSS není zvýšená, odpovídající nejspíše nedostatku bioaktivní endogenní izoformy BNP. Lipolytický efekt BNP1-32 může významně přispívat k nadměrné mobilizaci tukové tkáně a kachektizaci.