Cardio 365 - introductory page
not logged  
Change language:    

EXISTUJE SOUVISLOST MEZI SPÁNKOVOU APNOÍ A NIŽŠÍ FUNKČNÍ KAPACITOU U PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU KARDIOMYOPATIÍ?

T. Konečný, O. Ludka, M. Orban, T. Kára, M. Souček, P. Brady, S. Ommen, T. Allison, J. Tajik, V. Somers (Rochester, United States, Brno)
Topic: Heart failure
Type: Presentation - doctors, 19th CSC Annual Congress

Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie (HKM), jedna z nejčastějších dědičných chorob srdce, vede k srdečnímu selhání, závažným arytmiím a dokonce i náhlé smrti mnohdy u pacientů v relativně mladém věku. Funkční kapacita vyjádřená spotřebou kyslíku za minutu při maximální zátěži (pkVO2) je nejvěrohodnějším vyjádřením kardiopulmonárního zdraví s vysokou prognostickou hodnotu. Spánková apnoe (SA) je asociována s mnoha poruchami kardiovaskulární soustavy, včetně autonomní dysregulace, arytmiemi a srdečním selháním a může být účinně léčena.
Cíl: Cílem naší práce bylo zjistit, zda je SA asociována s nižší funkční kapacitou u pacienů s HKM.
Soubor a Metodika: Konsekutivní pacienti s HKM vyšetření na naší klinice v letech 2007 až 2009, kteří byli  schopni a ochotni podstoupit jak standardní zátěžový test s metabolickým komponentem, tak spánkovou studii pomocí pulsního oximetru. SA byla definována pomocí indexu kyslíkových desaturací (ODI)  ≥5 za hodinu.
Výsledky: Do studie bylo zavzato 204 pacientů (prům. věk 53±16 let, 78 žen), z nichž 97 (48%) mělo SA. Pacienti se SA měli signifikantně nižší pkVO2 než pacienti bez SA (16.8 ± 5.6 vs. 22.0 ± 7.3 ml O2/kg/min; p<0.0001; viz obrázek). V multivariační analýze zůstala přítomnost SA významným prediktorem nižší zátěžové tolerance (p*=0.003). Po přepočtení na metabolické ekvivalenty (MET), pacienti se SA dosáhli v průměru maximální zátěže 4,8 MET, což je podstatně méně než pacienti bez SA, kteří dosáhli 6,4 MET (p<0.0001).
Závěr: Pacienti s HKM, kteří zároveň trpí neléčenou SA, mají podstatně nižší funkční kapacitu než pacienti bez SA. Toto zjištění je o to významější, že SA je léčitelná, prevalentní a dosud relativně přehlížená porucha v této specifické populaci pacientů. Další studie jsou zapotřebí k objasnění toho, zda léčba SA povede k možnému zlepšení zátěžové tolerance nebo dokonce celkové mortality u pacientů s HKM.