JE RADIÁLNÍ PŘÍSTUP VHODNÝ I PRO ZAČÍNAJÍCÍ INTERVENČNÍ KARDIOLOGY?

Cíl: srovnat femorální a radiální přístup v rukou dvou začínajících intervenčních kardiologů při provádění diagnostických srdečních katetrizací.

Soubor a metodika: v této práci jsme provedli retrospektivní analýzu prvních dvou set diagnostických srdečních katetrizací provedených dvěma začínajícími katetrizujícími lékaři používajícími radiální nebo femorální přístup. Porovnávali jsme celkové časy výkonů, skiaskopické časy a spotřebu kontrastní látky, dále jsme u radiálního přístupu sledovali úspěšnost provedení výkonů a komplikace.
Výsledky: při srovnatelných skiaskopických časech (AR vs. AF 5,56 ± 0,24 min/vyšetření vs. 5,75 ± 0,27 min/vyšetření; P=0,699) byly zjištěny významně kratší celkové časy trvání výkonu (AR vs. AF 21,18 ± 0,59 min/vyšetření vs. 28,06 ± 0,76 min/vyšetření; P=<0,001) a významně nižší spotřeba kontrastní látky (AR vs. AF 113,95 ± 2,09 ml/vyšetření vs. 145,08 ± 2,83 ml/vyšetření; P=<0,001). Z primárně zvoleného radiálního přístupu se podařilo vyšetřit 97% pacientů, ve 2% byla nutná konverze na konralaterální přístup a v 1% na přístup femorální. Počet závažných cévních komplikací byl nízký - 0,5% v analyzovaném souboru transradiálně vyšetřených pacientů.
Závěr: analýza dat neprokázala významné rozdíly v učebních křivkách. Radiální přístup se jeví i v rukou začátečníka jako bezpečný - je patrný trend k nižší spotřebě kontrastní látky a kratší celkové době výkonu. Skiaskopické časy jsou srovnatelné. Za největší výhodu považujeme nízké riziko a snadnou zvládnutelnost cévních komplikací radiálního přístupu.