ELEKTROANATOMICKÉ MAPOVÁNÍ A KATETROVÁ ABLACE LEVOSÍŇOVÉ MONOMORFNÍ MAKROREENTRY TACHYKARDIE – SLOŽITÝ ARYTOGENNÍ SUBSTRÁT, SLOŽITÁ ABLAČNÍ STRATEGIE

Prezentovat výsledky elektroanatomického mapování a ablace pro levosíňovou monomorfní makroreentry tachykardii (LSMMRT). Metodika: Do souboru bylo zařazeno 31 pacientů (pac), (9 Ž, 60±11 let). Osmnáct(58%) pac bylo po předchozí ablaci pro fibrilaci síní (FS),2(6%) pac byli po dřívější katetrizační valvuloplastice a 11(35%) pac nemělo žádné zjevné strukturální postižení srdce (SPS). U stabilních LSMMRT, byl jejich reentry okruh rekonstruován elektroanatomicky a ablace byla cílena na jeho kritické místo. U LSMMRT vícečetných frekvencí a tvarů, které se často spontánně střídaly, byla provedena substrátová ablace pomocí obkružujících a komplexních lineárních lézí v LS. Cílem výkonu bylo ukončení všech spontánních nebo indukovaných arytmií ablací a jejich nevyvolatelnost. Výsledky: U 31 pacientů bylo provedeno 32 výkonů. Průměrný čas výkonu byl 221±50 min, skiaskopický čas byl 22±11 min a počet aplikací radiofrekvenční energie byl 49±21. U 11 pacientů bez SPS byly nalezeny kompaktní jizvy zvláště na zadní a horní stěně LS. Selektivní mapování a ablace byly provedeny u 7(23%) pac bez SPS, u ostatních pac se provedla substrátová anatomická ablace. Po dobu sledování 11±10(1-38 měsíců) nedošlo k recidivě levosíňové arytmie u 21(68%) pac. U 6(19%) došlo k časné recidivě arytmie, která se ukončila vrácením antiarytmika (AA) u 3 pac a elektrickou kardioverzí s pokračující AA léčbou u 3 pacientů. K izolované pozdní recidivě LSMMRT došlo u 4(13%) pac a byla vyřešena u 3 pac vrácením AA. U 1 pacienta se ponechala arytmie trvale s kontrolou frekvence komor. Výsledně má 30 (97 %) pac trvale sinusový rytmus, 22 (71 %) pac je bez AA léčby. Závěr: LSMMRT se nejčastěji objevuje po dřívější ablaci FS, ale také u pac bez SPS. K úspěchu je obvykle nutná komplexní ablační strategii, přesto je dlouhodobý klinický efekt vysoký a většina pac je dlouhodobě zbavena AA léčby.