POHYBOVÁ AKTIVITA U PACIENTŮ S ARYTMIEMI

Sport a pohybovou aktivitu celkově vnímáme pozitivně jakožto účinný nástroj prevence civilizačních a kardiovaskulárních chorob. Mohou se ovšem vyskytnout mezní situace, kdy jsme nuceni zvažovat přínosy a rizika pohybové aktivity, například při nově diagnostikované srdeční arytmii. V našem sdělení se budeme věnovat konkrétním kasuistikám, které jsme u nás na klinice TVL FNOL v roce 2016 řešili.
Včasné odhalení srdeční arytmie je klíčové pro prevenci kolapsových stavů a náhlého úmrtí . Často se jedná o jinak zdravé jedince, kdy teprve lékařská prohlídka, zahrnující anamnestický rozbor, fyzikální vyšetření, klidové EKG a zátěžovou ergometrii/ spiroergometrii odhalí patologii, která je dále referována kardiologovi k dořešení. Mezi onemocnění asociovaná s možným vznikem maligní arytmie patří ischemická choroba srdeční, hypertrofická kardiomyopatie, arytmogenní dysplazie pravé komory, syndrom dlouhého QT intervalu, myokarditidy, chlopenní vady, vrozené vady koronárních arterií, komoce srdce , dále například insult toxickými látkami, včetně dopingu. Sekundárně smrtelné mohou být pro sportovce ( plavci, horolezci, sjezdoví lyžaři, závodníci rallye, atd. ) i benigní supraventrikulární arytmie, doprovázené krátkým prekolapsovým stavem.
Závěrem lze jednoznačně říci, že otázka pohybové aktivity u sportovců, ale i starších pacientů s arytmiemi obecně je diskutabilní téma, jehož řešení vyžaduje těsnou interdisciplinární spolupráci mezi sportovním lékařem a kardiologem.