KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

Pro medicínu jsou relevantní definice kvality života, které korespondují s výkladem zdraví WHO (zdraví není stav nepřítomnosti nemoci, ale stav úplné fyzické, psychické, a sociální pohody). Kvalitou života je pak stav, který jedinec vnímá s ohledem k hodnotovým systémům a kulturním zvykům a tradicím, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. Kvalita života je ovlivněna omezeními, která člověk má ve svém životě. Každé onemocnění změní chování a prožívání současného stavu jedince. Ten své onemocnění subjektivně vnímá jako omezení, které mu neumožňuje žít plnohodnotný život. Kardiovaskulární onemocnění může člověka omezit v běžných denních činnostech, ale i ve volnočasových aktivitách a pracovní schopnosti, která může mít dopad i na jeho ekonomickou situaci. Nástroje, kterými lze měřit kvalitu života, jsou nejoptimálněji dotazníková šetření. V současné době je nejvyužívanější dotazník SF 36, který je široce používaným nástrojem ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím. Dále se využívají specifické dotazníky pro konkrétní typ onemocnění, např. k měření kvality života pacientů s arytmií ASTA. Kardiovaskulární onemocnění patří mezi chronická onemocnění. V kontextu kardioprevence jde o zvládnutí návyků, které se váží na ovlivnitelné rizikové faktory (kouření, váha, strava, pohyb, stres). Zdravotníci mohou svými efektivními intervencemi přispět k tomu, aby byl pacient v tomto obtížném úkolu úspěšný. Cíl: zhodnocení kvality života pacientů s vybraným kardiovaskulárním onemocněním. Metodika: kvantitativní výzkumné šetření – hodnocení kvality života s využitím specifického dotazníku ASTA.
Příspěvek se vztahuje k výzkumnému projektu číslo 15-31000A s názvem „Intervenční postupy v preventivní kardiologii“, který je realizován za finanční podpory AZV, hl. řešitelka prof. V. Tóthová, 2015-2018