PROGNÓZA PO KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI U NEMOCNÝCH STARŠÍCH OSMDESÁTI LET

Úvod: Jedním z faktorů podmiňujících nepříznivou prognózu nemocných po kardiopulmonální resuscitaci (KPR) je vysoký věk. Tento faktor hraje často roli při rozhodování o rozsahu poskytované intenzivní péče.

Cíl: Zjistit střednědobou prognózu nemocných starších 80-ti let po kardiopulmonální resuscitaci a odhadnout potřebu hospitalizační péče u této skupiny nemocných.

Soubor a metody: Byla provedena retrospektivní analýza klinických dat nemocných starších 80-let po kardiopulmonální resuscitaci pro mimonemocniční oběhovou zástavu. Do analýzy byli zařazeni nemocní přijatí po KPR do naší FN v letech 2011 - 2015. Hlavními sledovanými parametry byly mortalita a dosažení soběstačnosti po 6 měsících. Vedlejším ukazatelem byla celková délka hospitalizace a doba pobytu na intenzivní péči.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 47 nemocných. Během půl roku od příhody zemřelo 39 (82%) nemocných, z toho 35 (75%) za hospitalizace. Plné soběstačnosti půl roku od příhody bylo dosaženo u 6 (13%) nemocných. Dva (4%) nemocní byli trvale umístěni na lůžka následné péče. Střední doba hospitalizace byla 6 (1-75) dní, z toho střední doba pobytu na intenzivní péči byla 4 (1-74) dny.

Závěr: Naše data potvrzují závažnou prognózu nemocných vyššího věku, jen u malé části z nich je dosaženo plné soběstačnosti ve střednědobém sledování.