HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ S IMPLANTOVANÝM KARDIOVERTEREM/DEFIBRILÁTOREM (ICD) A PACIENTŮ S BIVENTRIKULÁRNÍM PM ČI ICD
Úvod: Farmakologická a nefarmakologická léčba KV onemocnění (včetně PM a ICD) změnila kvalitu života a přežívání pacientů.
Cíl: Zjistit změny kvality života u pacientů (pac) s implantovanými ICD a PM.
Soubor: Do skupiny A zařazeno 39 pac s ICD, do skupiny B 18 pac s biventrikulárním (BiV) PM či ICD. Ve skupině A (ICD): věk 61,74 ± 12,29 let, 30 mužů a 9 žen, dilatační kardiomyopatie (DKMP) 6 pac, ischemická choroby srdeční (ICHS), 30 pac, koincidence DKMP a ICHS 1 pac a arytmogenní dysplazie pravé komory 2 pac. Echokardiograficky byla ejekční frakce levé komory (EF LK) prům. 32,3 ± 13,62 %. Skupinu B tvořilo 16 mužů a 2 ženy, věk 60,72 ± 9,14 let, EF LK prům 21,5 ± 5,04 %, srdeční selhání na podkladě DKMP u 12 pac, ICHS 5 pac a koincidence obou 1 pac. Modifikovaný Minnesotský dotazník pac. vyplnili před a za 1 rok po implantaci. Otázky v počtu 21 se týkaly fyzického stavu, soběstačnosti, zaměstnání, zájmů a psychického stavu. Pac je hodnotili 0 – 5 body (0 bez omezení - 5 velké obtíže).
Výsledky: Ve skupině A ani B nebyly statisticky významné rozdíly v bodovém hodnocení sledovaných symptomů před implantací a po 1 roce. Ve sledovaném období ve skupině A zemřeli 4 pacienti a 1 podstoupil OTS, ve skupině B zemřelo 6 pac a u 1 provedena OTS.
I přes rozdílné symptomy si pac. v obou skupinách nejčastěji stěžovali na fyzický stav spojený s omezením pracovních činností, následovaly deprese a pocit přítěže pro rodinu. Výdaje za léky byly nejméně častými stesky.
Závěr: Ve skupině s ICD ovlivňovaly kvalitu života nepříjemně vnímané výboje, ve skupině s BiV přístroji (PM/ICD) hospitalizace pro srdeční selhání. V těchto malých skupinách nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v kvalitě života před implantací a za 1 rok. Ve skupině s ICD během jednoho roku zemřelo 10%, ve skupině s BiV PM/ICD 33 % pac.
Podpořeno výzkumným záměrem MSM 002162 2402