DIAGNOSTICKÁ VÝTĚŽNOST DLOUHODOBÉ NEINVAZIVNÍ TRANSTELEFONNÍ MONITORACE EKG: VÝSLEDKY 5-LETÉ STUDIE U 6 611 PACIENTŮ U PACIENTŮ V ČR A SR

Cíl: Zhodnocení diagnostické účinnosti dlouhodobější monitorace EKG epizodním a smyčkovým záznamníkem s automatickou detekcí a transtelefonním přenosem dat v různých klinických indikacích.
Metodika: EKG monitoraci podstoupilo v ČR a SR, v letech 2011-2015 6611 pacientů pro nespecifikovaný pocit palpitací (n=1768), palpitace suspektní ze supraventrikulární tachyarytmie (SVT) (n=1458), synkopu (n=386), bradykardii nejasného významu (n=138), předchozí CMP (n=350) poté, kdy selhala diagnostika pomocí opakovaných 24-hodinových EKG Holterů. Dále se testoval výsledek ablace fibrilace síní (FS) (n=2392) nebo SVT/síňové tachykardie (AT) (n=119).
Výsledky: Bylo hodnoceno 1.458.000 ECG záznamů (158±297 záznamů a 19±52 monitorovaných dnů na pacienta). Diagnóza byla zřejmá na 24586 záznamech. Typy arytmií zachycených u pacientů z prvních tří skupin jsou uvedeny v tabulce. Diagnostická výtěžnost byla nejvyšší ve skupině palpitací suspektních z SVT (záchyt SVT nebo FS u 31% pacientů). Pokročilá AV blokáda nebo SA pauzy byly nalezeny u 4% pacientů se synkopou a u 12% pacientů s bradykardií. FS byla odhalena u 33% pacientů z malé skupiny po prodělané CMP/TIA. Monitorace prokázala recidivy u 24% a 20% pacientů po ablaci FS resp. AT/SVT.
Závěr: Neinvazivní monitorace EKG s transtelefonním přenosem dat přímo umožnila následnou léčbu u relativně velké části pacientů a vyloučila závažnou arytmii u dalších 34% pacientů s jinou indikací monitorace než kontrolou ablační účinnosti. Neinvazivní monitorace EKG by měla předcházet invazivní diagnostická vyšetření především u pacientů se synkopou nebo palpitacemi bez strukturálního postižení srdce.