IMPLANTACE KARDIOVERTER – DEFIBRILÁTORU V GRAVIDITĚ

Úvod: V populaci roste počet žen s vrozenými srdečními vadami nebo kardiomyopatiemi,které dosáhly dospělého věku a plánují těhotenství.Tyto pacientky mohou mít již implantováno ICD nebo může vzácně dojít k situaci, kdy je zvažována implantace v průběhu těhotenství v sekundární prevenci SCD.Jedná se o raritní výkon,který je možné provést pod skiaskopickou nebo echokardiografickou kontrolou.V literatuře je uvedeno pouze několik případů implantace ICD v těhotenství. Zvláštní skupinou jsou pacientky s peripartální kardiomyopatií, u nichž může být zváženo použití wearable cardioverter-defibrillator k překlenutí období s vysokým rizikem SCD.
Kazuistika: 38-letá žena s již dříve diagnostikovanou NICM, recidivující synkopou (EFLK 35%, NYHA I), odmítající implantaci ICD v primární prevenci byla přijata v průběhu 7. týdne gravidity pro setrvalou monomorfní komorovou tachykardii s hemodynamickou nestabilitou, která byla ukončena el.kardioverzí. Po domluvě s gynekology byla implantace ICD naplánována na začátek 2. trimestru gravidity po ukončení embryogeneze plodu. Výkon byl proveden pod skiaskopickou kontrolou s minimalizovanou dávkou záření při důsledném odstínění břišní a pánevní krajiny (celková dávka záření 22,9 μGym²). Během pokračující gravidity pak došlo opakovaně ke vzniku komorové tachykardie úspěšně léčené ICD (ATP). Těhotenství bylo plánovaně ukončeno v 34.týdnu sekcí s narozením zdravého plodu.
Závěr: Těhotenství žen se známou kardiomyopatií je rizikové a může být provázeno zhoršením srdečního selhání a zvýšeným výskytem život ohrožujících arytmií. V případě indikace implantace ICD v primární prevenci SCD před těhotenstvím je nutné situaci s pacientkou pečlivě probrat a poučit ji o možných scénářích dalšího vývoje. Pokud dojde k situaci, kdy je nutné implantovat ICD v těhotenství, je možné zákrok provést s minimální radiační zátěží ženy a plodu.