VÝVOJ SYSTOLICKÉ FUNKCE LEVÉ KOMORY U NEMOCNÝCH S RECENTNĚ DIAGNOSTIKOVANOU DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIÍ NEJASNÉ ETIOLOGIE A INICIÁLNÍ EJEKČNÍ FRAKCÍ LEVÉ KOMORY <= 35%: DVOULETÉ PROSPEKTIVNÍ SLEDOVÁNÍ

Úvod a cíl práce: U nemalé části nemocných s recentně diagnostikovanou dilatační kardiomyopatií (RDKMP) dochází při optimalizované farmakologické léčbě k významnému zlepšení původní systolické dysfunkce levé komory, a to i na hodnotu ejekční frakce (EFLK) > 35%, která v současnosti představuje hranici pro indikaci primárně preventivní implantace ICD. Cílem naší práce bylo zhodnocení vývoje EFLK u nemocných s RDKMP ve střednědobém, dvouletém sledování.
Metodika: Mezi léty 2007 a 2012 bylo na našem pracovišti prospektivně vyšetřeno celkem 102 nemocných s RDKMP, z nichž 74 jedinců (věk 52±10 let, třída NYHA 3.5±0.6) vykazovalo iniciální EFLK <=35% a nebyla jim následně zavedena srdeční resynchronizační léčba. Tito nemocní přestavují studijní skupinu, u níž byla v dvouletém sledování zhodnocena mortalita a vývoj EFLK.
Výsledky: Kompletní data včetně EFLK byla v prvém a druhém roce sledování dostupná u 68, resp. 61 jedinců. Iniciální EFLK činila 26±6 %. ICD byl v průběhu sledování implantován celkem u 6 nemocných. Během prvého roku sledování došlo ke zlepšení EFLK nad 35% u 44 nemocných (65, ve druhém roce sledování byla hodnota EFLK > 35% zjištěna u 44 jedinců (72%). V průběhu sledování zemřelo 8 nemocných (12%), žádný z nich neměl implantován ICD: náhlou smrtí zemřeli 2 jedinci (u jednoho z nich bylo dokumentováno zlepšení EFLK > 35%), další dva nemocní zemřeli na plicní embolii a karcinom plic a u 4 jedinců nebyla příčina úmrtí známa. Adekvátní výboj ICD byl zachycen u 1 pacienta.
Závěr: U více než poloviny nemocných s RDKMP, neindikovaných k srdeční resynchronizační léčbě, dochází v průběhu dvouletého sledování ke zlepšení iniciální EFLK na hodnoty vyšší než 35%. S indikací primárně preventivní implantace ICD je tak u jedinců s RDKMP vhodné vyčkat až na efekt optimální farmakologické léčby.