ROZSÁHLÁ EMBOLIZACE DO AP, BEZ COR PULMONALE NA ECHU.

Cíl: Toto sdělení dokumentuje význam stanovení rozsahu embolizace plic metodikou, která to umožnuje (angio CT - plicnice, VQ scan), protože i přes významne postižení plicního řečiště (aperfuze cele prave plíce) nedošlo v našem případu k dilataci či dysfunkci PK nebo rozvoji PH.

Soubor a metodika: Nemocná byla v roce 2013 vyšetřována v souvislosti s dušností NYHA II-III. Pacientka v roce 2013 prodělala pravostrannou pneumonii, od té doby pozorovala horší námahovou dušnost, přisuzovala dekondici. Dále postupně progrese dušnosti,  zadýchá se i doma při rychlejší činnosti, když jde však do schodů, tak se zastavovat nemusí, jen jde pomaleji.  Pacientka byla vyšetřena ECHem - s prakticky normálním pravostranným nálezem, bronchoskopicky, VATS, pravostrannou katetrizací a konečně pomocí ventilačně-pervfúzního skenu a CT angiografie plicnice, kde verifikován rozsáhlý embolus v pravé plicnici zasahující i doleva 
s faktickou aperfuzí pravé plíce. Po 3 měsíční warfarinizaci proveden kontrolní VQ scan bez vývoje nálezu a následně byla nemocná indikována k plicní endaterektomii.

Výsledky: Nemocná v rámci dif. dg. dušnosti měla vyšetřeno opakovaně ECHO, ktere však nevedlo k rychle diagnostice zásadní embolie do AP, protože bylo opakovaně prakticky normální. Podobně nesignifikantní výsledek měla i invasivní pravostranná katetrizace. Následně provedený VQ scan a angio CT s podáním kontrastu potvrdil aperfuzi cele prave plice s přesahem trombu do leve větce plicnice.

Závěr: Cor pulmonale je přirozenou reakcí pravho srdce na embolii v plicním povodí, nicmeně normální ECHO nález nemusí vylučovat významnou embolizaci, jako tomu bylo v našem případě.
ECHO jistě zůstane standartní součástí diagnostickeho algorytmu nemocných
s dušností, nicmeně s jistou výhradou vůči schopností echa adekvátně reagovat na rozsah postižení plicního řečiště.