VÝZNAM INDEXU PRÁCE PRAVÉ KOMORY PŘI OPTIMALIZACI VÝBĚRU VHODNÝCH KANDIDÁTŮ IMPLANTACE LEVOSTRANNÝCH SRDEČNÍCH PODPOR

Úvod:Implantací levostranné srdeční podpory (LVAD) je možné překlenout období k OTS.
Cíl práce: Zhodnotit hemodynamické hodnoty z pravostranné srdeční katetrizace a echokardiografické parametry před OTS nebo implantací LVAD. Posoudit možný vliv těchto parametrů na selhání pravé komory (PK) po OTS či LVAD.
Soubor a metodika:1/2014-12/2015 bylo provedeno v transplantačním centru v Brně 59 OTS. U 47 z nich (40 mužů, 7 žen), věku 56,3 ± 7,6 let, EF LK 18,6 ± 9,9% byly k dispozici požadované parametry. Při hemodynamickém monitorování jsme hodnotili srdeční výdej a index (CO, resp. CI), střední tlak v plicnici (MPA), střední tlak v zaklínění (PCWP), práci pravé komory (RVSWI) a echokardiograficky velikost PK, amplitudu exkurze trikuspidálního anulu (TAPSE), vrcholovou systolickou rychlost pohybu trikuspidálního anulu (s´tri).
Výsledky:Implantaci LVAD podstoupilo 12 pacientů s uspokojivým průběhem u 7 z nich. U 5 nemocných došlo k selhávání PK s nutností provedení plastiky trikuspidální chlopně (TVP) u 3 pacientů. Pacienti s komplikovaným průběhem měli statisticky významně nižší RVSWI (6,1 ± 1,3 g/m vs 8,5 ± 2,7 g/m) a s´tri (9,0 ± 1,2cm/s vs 11,9 ± 3,3 cm/s; obě p˂ 0,05). U 35 pacientů byla provedena OTS bez předchozí implantace LVAD. Selhání PK se objevilo u 17 z nich, ve 3 případech bylo nutné provést TVP. Příznivý potransplantační průběh mělo 18 pacientů. Žádný ze sledovaných parametrů se v těchto skupinách statisticky významně nelišil. Pacienti podstupující LVAD měli statisticky vyšší hodnotu TAPSE (17,3 ± 3,3mm vs 14,1 ± 3,1mm), s´tri (10,6 ± 3,0cm/s vs 8,3 ± 2,5cm/s; obě p<0,05) a diastolický rozměr LK (77 ± 9mm vs 68 ± 10mm), naopak nižší EF LK (15,0 ± 3,0% vs 20,0 ± 11,0%; p < 0,05).
Závěr: Hodnocení funkce PK pomocí RVSWI by mohlo vedle běžně užívaných echokardiografických parametrů pomoci k predikci rizika selhání PK v pooperačním období.