DLOUHODOBÁ PROGNÓZA PACIENTŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKOU A TĚŽKOU SPÁNKOVOU APNOÍ PO AKUTNÍM INFARKTU MYOKARDU V ZÁVISLOSTI NA SYSTOLICKÉ FUNKCI LEVÉ KOMORY SRDEČNÍ

Úvod: Spánková apnoe (SA) má vysokou prevalenci u pacientů po infarktu myokardu (IM). I když patří mezi modifikovatelné rizikové faktory, je stále nedostatečně diagnostikována. Existují omezená data o prognóze pacientů se SA po IM v závislosti na systolické funkci levé komory srdeční.

Cíl: zjistit, zda se liší prognóza pacientů se středně těžkou a těžkou SA po akutním IM se zachovanou systolickou funkcí levé komory srdeční (PEF) a systolickou dysfunkcí s EF LK <45%(REF).

Metodika: Prospektivní, bi-centrická studie, do které bylo zařazeno 782 konsekutivních pacientů přijatých do nemocnice s diagnózou akutního IM. Všem pacientům byla po stabilizaci stavu, minimálně však za 48 hod. od přijetí, provedena spánková studie pomocí přenosného diagnostického zařízení Apnealink.

Výsledky: 175 pacientů bylo vyřazeno z konečného hodnocení z důvodu špatné kvality jejich spánkové studie, hodnoceno bylo tedy 607 pacientů. 98% podstoupilo koronarografii a 91% primární PCI. SA byla přítomna u 63% pacientů s PEF a u 72% pacientů s REF, p=0.05. Středně těžká a těžká SA byla přítomna u 33,1% pacientů. Medián sledování 44,1 měsíců. Mortalita byla vyšší ve skupině pacientů po IM se středně těžkou a těžkou SA s REF (21,7%) oproti těm s PEF (10,6%), p=0,033. Mezi nezávislé prediktory mortality patřil dle multivariantní analýzy diabetes mellitus 2.typu (OR 5,003, 95%CI 1,968-12,717, p=0,001), anamnéza předchozího IM (OR 4,633, 95%CI 1,832-11,718, p=0,001), věk (OR 2,326, 95%CI 1,417-3,819, p=0,001) a apnea index (OR 1,216, 95%CI 1,023-1,445, p=0,027).

Závěr: Pacienti po IM se středně těžkou a těžkou SA a se systolickou dysfunkcí levé komory mají horší prognózu oproti těm se zachovanou systolickou funkcí. Zda léčba SA u těchto pacientů povede ke zlepšení prognózy zůstává zatím nejasné.