AMBULANTNÍ SKRÍNING OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVÉ APNOE U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ POMOCÍ NOČNÍ MONITORACE APNEA-LINK

Cíl: Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) je jednou z nejčastějších příčin sekundární arteriální hypertenze. Diagnostická efektivita noční monitorace ApneaLink při vyšetřování obstrukční spánkové apnoe u rezistentní hypertenze zatím nebyla hodnocena. Cílem naši práce bylo porovnat výsledky noční monitorace ApneaLink s respirační polygrafií.

Soubor a metodika: U pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí bylo provedeno fyzikální vyšetření, noční ambulantní monitorace přístrojem ApneaLink a následně respirační polygrafie, při kterých byl hodnocen apnea-hypopnea index (AHI), oxygen desaturation index (ODI), průměrná noční saturace krve (SpO2) kyslíkem a % doby spánku se SpO2 < 90%. Následně byly porovnány výsledky obou těchto metod.

Výsledky: Zařazeno bylo celkem 69 pacientů (43 mužů) průměrného věku 58,8±9,3 let. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi hodnotami AHI zjištěnými při noční monitoraci ApneaLink (průměr 30,4±21,7) a respirační polygrafií (37,2±20,9, P=0,07), taktéž jsme nenalezli významný rozdíl v průměrné SpO2 (91,3±2,5% vs. 90,9±3,3%, P=0,22). Hodnoty ODI při vyšetření ApneaLink (32,1±20,2) byly významně nižší než při polygrafii (43,9±24,8, P=0,002) a naopak naměřené hodnoty % doby spánku se SpO2 < 90% byly vyšší (31,8±23,7 vs. 23,3±24,4, P=0,001). Při stanovení tíže OSA se obě metody shodovaly u 50,7% pacientů, u 23,2% byla tíže OSA při vyšetření ApneaLink podhodnocena a u 26,1% nadhodnocena. Nalezli jsme silnou korelaci mezi obvodem krku a tíží OSA při polygrafii (Pearsonův korelační koeficient r=0,81), středně silné pozitivní korelace mezi tíží OSA a Epworthskou škálou spavosti (r=0,45) a obvodem boků (r=0,47).

Závěr: Noční monitorace ApneaLink je vhodná metoda pro skríning OSA u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí, ale pro přesné zhodnocení tíže OSA je nezbytná respirační polygrafie nebo polysomnografie.

Podpořeno vnitřním grantem UP č. IGA_LF_2016_037