Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

KLINICKÉ PROJEVY PAROXYSMÁLNÍ HYPERTENZE V PRAXI

J. Václavík, A. Křenková, E. Kociánová, T. Václavík, M. Kamasová (Ostrava, Olomouc, Praha)
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXIV. výroční sjezd ČKS

Úvod: Paroxysmální hypertenze neboli pseudofeochromocytom je poměrně častý fenomén. Vzestupy krevního tlaku provázené dalšími potížemi si nezřídka vynutí akutní ošetření lékařem nebo užití „záchranné medikace“. Přesto existuje pouze minimum dat o klinických charakteristikách, výši vzestupu krevního tlaku a symptomech těchto pacientů.
Metodika: Retrospektivní analýza lékařských záznamů pacientů odeslaných na naši kliniku v období od dubna 2008 do října 2014 pro symptomatickou paroxysmální hypertenzi. Byly hodnoceny demografické údaje pacientů, jejich komorbidity, klinické symptomy provázející paroxysmální hypertenzi, krevní tlak (TK) a laboratorní nálezy.
Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 64 pacientů, většinou starších žen (81,3%, průměrný věk 67 let), z nichž většina (89,1%) měla také trvalou (chronickou) arteriální hypertenzi a užívala průměrně 3,1 antihypenzních léků. Jen malá část (23,4%) měla v anamnéze prodělanou manifestní kardiovaskulární příhodu. Průměrný vstupní TK v ordinaci byl 147,6/83,8 mmHg. Většina pacientů udávala jeden nebo více paroxysmů hypertenze týdně, průměrný TK během paroxysmu byl 188,1/102,5 mmHg, což představovalo průměrný vzestup systolického TK o 40 mmHg (30,1%) ve srovnání s jejich klidovým systolickým TK v ordinaci. S výjimkou 4 (6,3%) pacientů, kteří mívali pouze izolovaný vzestup TK, byly u většiny pacientů paroxysmy hypertenze provázeny jedním či více dalšími klinickými symptomy, z nichž nejčastější byly úzkost (34,4%), palpitace (29,7%), bolesti hlavy (28,1%) nebo bolesti na hrudi (26,6%), nevolnost (20,3%), dušnost (20,3%) a točení hlavy (17,2%).
Závěr: U paroxysmální hypertenze dochází zpravidla k výraznému vzestupu krevního tlaku, provázenému řadou dalších klinických symptomů. Je zapotřebí další výzkum tohoto onemocnění a zejména nalezení účinných způsobů léčby.