ULTRAZVUKEM NAVIGOVANÉ PUNKCE FEMORÁLNÍCH CÉV PŘI KATETROVÝCH ABLACÍCH ARYTMIÍ

Úvod: Nejčastější komplikace katetrových ablací arytmií souvisejí s punkcí femorálních cév. Jedná se o velké hematomy vyžadující delší pobyt v nemocnici či podávání krevních derivátů, nebo takové postižení cévního svazku, které vyžaduje chirurgický zásah.

Metodika:

Konsekutivní pacienti podstupující ablační výkon od 1.1.2013 do 31.12.2015 jedním operatérem. Cévní komplikace hodnocené jako prodloužení doby hospitalisace z důvodu hematomu, jako nutnost podání krevních derivátů, anebo jako nutnost provedení chirurgické revize cévního svazku. Všechny punkce vedené pod USG kontrolou, dominantně s užitím sektorové sondy echo přístroje Acuson Cypress, minoritně s užitím planární sondy přístroje GE Vivid e.

Soubor:

229 pacientů ( 99 žen a 130 mužů), ve věku 58 +/- 13,5 roku. Nejčastějšími ablovanými arytmiemi byly FS ( 130x), AVNRT (38x), přídatná dráha ( 18x). Bylo provedeno 690 punkcí femorálních žil při celém spektru ablovaných arytmií. Bylo provedeno 20 punkcí femorálních tepen při katetrové ablaci KT a KES.

Výsledky:

U 16 pacientů z celé skupiny ( 6,9%) byla hospitalisace prodloužena z důvodu hematomu v třísle. Průměrná doba hospitalisace byla prodloužena ve skupině s hematomem o 1,3 +/- 1,9 oproti pacientům bez hematomu.

Žádný pacient z sledované skupiny nepotřeboval podání krevních derivátů.

Žádný pacient ze sledované skupiny nevyžadoval chirurgickou revizi třísla a vaskulárních svazků.

Závěr:

Ultrazvukem navigované punkce femorálních cév je efektivní metoda k výraznému snížení rizika cévních komplikací při katetrových ablací celého spektra srdečních arytmií.