ARYTMICKÁ BOUŘE – EXTRAKORPORÁLNÍ MEMBRÁNOVÁ OXYGENACE (ECMO) - BRIDGE TO CATHETER ABLATION / BRIDGE TO RECOVERY.

Osmapadesátiletý diabetik se známou koronární nemocí byl přijat pro akutní STEMI spodní stěny, Killip IV, byla provedena dPCI ACD a RC s implantací stentů. Echokardiografické vyšetření nalézá dilatovanou levou komoru s EF 20-25%.
V prvních třech dnech hospitalizace nutná inotropní podpora a intravenozní diuretická terapie vedla ke zlepšení srdečního selhání. Pátý den hospitalizace, kdy byl již pacient pouze na perorální terapii srdečního selhání, začaly incesantní komorové tachykardie (EKG Obrazek 1), které nereagovaly na konvenční terapie (antiarytmika, over pace, analgosedace). Při zhoršujícím se hemodynamickému stavu (6 x provedena KPR), bylo jedinou možnou strategií nasazení arterio-venosní extrakorporální membránové oxygenace (ECMO). Ventrikulární tachykardie pokračovaly i za terapie A-V ECMO, ale byly již abortovatelné externí kardioverzí a jejich četnost klesala.
Pacient byl přeložen k provedení rescue katetrové ablace substrátu komorové tachykardie do kardiovaskulárního centra schopného provést komplexní katetrové ablační výkony. Standardní vrtulníky obsluhující olomoucký kraj neumožňují transport ECMO dependentního pacienta. Totéž platí pro pozemní transport olomouckého kraje. Pacient byl transferován pozemním transportem jiného kraje.
Během terapie A-V ECMO došlo k zlepšení systolické funkce levé komory (EF 30-35%), pacienta bylo možno následně odpojit od ECMO a úspěšně extubovat bez jakéhokoli trvalého neurologického deficitu.
Ačkoliv je extrakorporální membránová oxygenace již zavedenou terapií, její reálné použití v může být komplikováno logistickou nepřipraveností. Tyto bariéry jsou však překonatelné intenzivní kooperací mezi kardiovaskulárními centry.