DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY KATETRIZAČNÍ ABLACE FIBRILACE SÍNÍ A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JEJÍ ÚČINNOST

Cíl: Klinický profil pacientů s fibrilací síní (FS) je důležitý pro správnou indikaci ablační léčby, protože má vliv na její úspěšnost.

Metodika: Studovali jsme pacienty, kteří podstoupili v letech 2001-2015 radiofrekvenční katetrizační ablaci pro FS na našem pracovišti a byli zde dále klinicky sledováni. Přežívání bylo ověřeno daty z celostátního registru ÚZIS.

Výsledky: Soubor zahrnul 2635 pacientů (věk: 59 ± 10 let; muži: 69%; paroxysmální FS: 66%; body-mass index (BMI): 29 ± 5 kg/m2, rozměr levé síně (LS): 42 ± 6 mm, ejekční frakce levé komory: 53 ± 5%; CHA2DS2-VASc skóre: 1.7 ± 1.3), kteří byli po ablaci sledováni po dobu 29 ± 28 měsíců z hlediska kontroly arytmie a 51 ± 36 měsíců z hlediska přežívání. Pacienti podstoupili celkem 3608 ablačních výkonů (1.37 ± 0.65/pacienta) s výskytem signifikantních komplikací u 3.6% procedur. V průběhu sledování zemřelo 98 (3.7%) pacientů; žádný v přímé příčinné souvislosti s katetrizační ablací. Na konci sledování byla dosažena příznivá kontrola rytmu bez antiarytmik u 56.1% pacientů a s pomocí antiarytmik Ic a III třídy kumulativně u 75.1% a 83.4% pacientů. Systolická dysfunkce levé komory nevedla ke snížené účinnosti ablace. Celkem 5 faktorů bylo nezávisle asociováno s příznivým efektem ablace: paroxysmální FS, mužské pohlaví, věk ≤ 60 let, BMI ≤ 28 kg/m2 a LS ≤ 42 mm. Přítomnost těchto faktorů nezávisle zvyšovala o 20%, 11%, 9%, 6% a 5% pravděpodobnost příznivé kontroly rytmu bez antiarytmik. Podobně zvyšovala o 14%, 7%, 5%, 0%, 4% pravděpodobnost příznivé kontroly rytmu v kombinaci s antiarytmiky.

Závěr: Katetrizační ablaci FS je možné provést relativně bezpečně a s uspokojivou účinností. Měla by být indikována časně, tedy před přechodem do perzistující formy s dilatovanou LS. U žen lze očekávat o 5-10% nižší účinnost ablační léčby ve srovnání s muži.