LÁZEŇSKÁ LÉČBA A JEJÍ VLIV NA RIZIKOVÝ PROFIL PACIENTŮ S CHRONICKOU ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ VE STUDII EUROASPIRE II

Východisko: Cílem analýzy bylo stanovit, zda-li bude lázeňská léčba u pacientů s chronickou ICHS provázena lepší adherencí ke změnám životního stylu, lepší kontrolou rizikového profilu a celkovou prognozou.

Metoda: 407 pacientů (300 mužů, 107 žen) po akutní koronární příhodě či revaskularizaci (český soubor studie EuroAspire II) bylo v roce 1999/2000 vyšetřeno 6-24 měsíců po této události. Kromě obvyklých sekundárně preventivních parametrů bylo zjišťováno, zdali pacienti absolvovali lázeňskou léčbu, přestali kouřit, zvýšili fyzickou aktivitu, příjem zeleniny a ryb a snížili příjem živočišných tuků a soli. Ke 31.5.2012 byla zjištěna celková mortalita.

Výsledky: Celkem 197 pacientů (48.4%) absolvovalo lázeňskou léčbu. Pacienti, kteří absolvovali lázeňskou léčbu významně častěji přestali kouřit (57.7 % vs. 44.2%, p=0.048), snížili příjem živočišných tuků (91.4% vs. 82.3%, p=0.007) a omezili solení (73.6% vs. 64.1%, p=0.039). Měli významně nižší celkový cholesterol (5.51 vs. 5.86 mmol/l, p=0.004), hraničně nižší LDL (3.58 vs. 3.79 mmol/l, p=0.084), ale i nižší HDL (1.18 vs. 1.31 mmol/l, p=0.006). Po adjustaci na ovlivňující faktory a léčbu však lázeňská léčba významněji neovlivnila úroveň kontroly základních rizikových faktorů.

V průběhu doby sledování (12.6 roků) zemřelo celkem 106 pacientů. Mortalita ve skupině, která prošla lázeňskou léčbou byla 21.89%, zatímco, která nikoliv 24.5% (p adjustované na věk a pohlaví=0.33). Po adjustaci na konvenční rizikový profil a medikaci byla lázeňská léčba spojena s mortalitním benefitem těsně pod hranicí statistické významnosti (HRR 0.67, p=0.08, Cox proportional hazard model)

Závěr: Kardiaci, kteří po akutní koronární příhodě či revaskularizaci absolvovali lázeňskou léčbu vykazovali vyšší redukci kuřáctví, příznivější nutriční návyky a rovněž mírně (ještě statisticky nevýznamně) příznivější mortalitní riziko.