DLOUHODOBÁ MOBILITA JÍCNU U PACIENTŮ PODSTUPUJÍCÍCH KATÉTROVOU ABLACI FIBRILACE SÍNÍ – SROVNÁNÍ DAT Z CT A 3D ROTAČNÍ ATRIOGRAFIE

Úvod

Atrioesofageální píštěl je vzácnou (0.1%), byť fatální komplikací při radiofrekvenční katétrové ablaci fibrilace síní. Tento jev je zapříčiněn především ablací na zadní stěně levé síně, kde hrozí přímé poškození jícnu. Z tohoto důvodu je nutné pre- či periprocedurálně zjistit polohu jícnu vůči levé síni.

Metodika

Od 9/2011 do 8/2012 bylo na I.IKAK Fakultní nemocnice u sv. Anny preprocedurálně provedeno CT vyšetření celkem u 56 pacientů. Těmto pacientům byla následně během elektrofyziologického výkonu provedena i 3DRA se současným zobrazením jícnu. Průměrný odstup těchto vyšetření byl 20 dnů. Zadní stěna levé síně byla rozdělena do 5 segmentů (A-E), ve kterých bylo provedeno pozorování jícnu. Následně bylo vytvořeno statistické srovnání poloh jícnu u CT a 3DRA v závislosti na časovém odstupu obou vyšetření.

Výsledky

Ze statistického srovnání vyplývá, že nejčastější poloha jícnu u CT zobrazení byla poloha B (26 pacientů, 46.4%), u 3DRA to byla poloha C (21 pacientů, 37.5%). Největší posun byl zpozorován o 3 pozice (z pozice B do E, tj. o 33.6 mm), přičemž průměrný posun byl o 0.86 pozice (9.6 mm). Posun o jednu pozici mezi CT a 3DRA byl ve 44.6% případů, posun o dvě pozice v 17.9% případů a posun o tři pozice v 1.8% případů. Mezi zobrazením polohy jícnu u CT a u 3DRA (v průměrném časovém horizontu 20 dnů) byl nalezen statisticky významný rozdíl (p=0.001). U osmi pacientů, u kterých byl časový rozdíl mezi CT vyšetřením a 3DRA kratší než 24 hodin, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi polohami jícnu.

Závěr

Z výše uvedených výsledků je patrné, že jícen je velmi mobilní strukturou a jeho pozice vůči zadní stěně levé síně je v průběhu času značně variabilní. Z tohoto důvodu je nutné provést zobrazení jícnu v co nejkratším časovém horizontu před vlastním elektrofyziologickým výkonem či přímo v jeho průběhu.