OBTÍŽNOST A MOŽNÝ PŘÍNOS VYHODNOCOVÁNÍ SPRÁVNÉ ROVNOVÁHY VEGETATIVNÍHO NERVSTVA Z HOLTEROVY MONITORACE EKG
Vegetativní nervová soustava řídí činnost a souhru vnitřních orgánů. Je tvořena dvěma hlavními dílčími systémy: sympatickým a parasympatickým. Zatímco sympatický nervový systém je aktivován při stresu (reakce typu bojuj-nebo-uteč), parasympatický nervový systém je aktivní v době odpočinku a významně se podílí na trávení a sexuálních funkcích. Vegetativní nervstvo ovlivňuje i srdeční frekvenci–sympatikus ji zrychluje a parasympatikus zpomaluje. Srdeční frekvence však není neměnná–kolísá s dýcháním a dalšími vlivy. Podle kolísání srdeční frekvence se dá vyhodnocovat aktivita obou systémů vegetativního nervstva. Obvykle se k tomu využívá poměrně složitých matematických metod. Moderní systémy Holterovy monitorace však dokážou graficky využitím barevného kódování znázornit aktivitu sympatického nervstva tak, že je srozumitelná i bez použití složité matematiky. Holterovský systém Darwin 2 společnosti Schiller vytváří grafy, kde na vodorovné ose je čas a na svislé ose rozdělené podle jednotlivých frekvenčních pásem jsou barevně zakódovány frekvenční komponenty. U jedinců bez závažného organického onemocnění tato grafická reprezentace umožňuje jednoduše posoudit, kdy daná osoba skutečně usnula a kdy se probudila. V té době je v pásmu kolem 0,3 Hz jasně žlutohnědý pruh. Chybění tohoto pruhu u sportovců obvykle značí přetrénovanost, u intenzivně pracujících jedinců pak vyčerpání s chyběním vzestupu aktivity parasympatiku i ve spánku. My jsme v rámci naší studie vybrali náhodně 60 jedinců (30 žen) ve věku 21-79 roků bez organického srdečního onemocnění a zaslepeně k věku je seřadili podle intenzity žlutohnědého pruhu svědčícího pro aktivaci parasympatiku ve spánku. Po odslepení jsme v našem souboru zjistili, že i bez známek organického srdečního onemocnění s věkem klesá aktivace parasympatiku v noci.