EXTRAKCE STIMULAČNÍCH A DEFIBRILAČNÍCH ELEKTROD – POSTUP VÝKONU A PERIOPERAČNÍ PÉČE

Úvod:
Extrakční výkony patří k nejnáročnějším výkonům v elektrofyziologii a srdeční stimulaci. S narůstajícím počtem implantovaných stimulátorů a defibrilátorů vzrůstá i počet extrakcí. Nejčastější indikací k extrakci jsou infekce (infekce kapsy či endokarditida).
Metoda a soubor:
V Nemocnici Na Homolce provádíme extrakce na elektrofyziologickém sále, tzv. rizikové extrakční výkony (2 roky po implantaci stimulačních a ½ roku po implantaci defibrilačních elektrod) v analgosedaci či celkové anestezii vždy s back-up kardiochirurgickým sálem. Nutné je zabezpečení kontinuální monitorace vitálních funkcí (saturace, invaz. měření TK), zajištění centrální žíly a naším specifikem je u zavedení intrakardiálního ultrazvuku, kterým lze monitorovat přítomnost vegetací, polohu elektrod a okamžitě detekovat perikadiální výpotek. Vždy posíláme výtěry z kapsy a konce elektrod na mikrobiologické vyšetření.
Extrakční výkony provádíme již od r. 1992, od r. 2005 máme k dispozici radiofrekvenční extraktor Perfecta a od r. 2008 laserový sheath (Spectranetics). Nedílnou součástí komplexní extrakčních výkonů je i femorální přístup. Od r. 2000 bylo provedeno celkem 900 extrakčních výkonů. Indikací byly přes 85% infekční komplikace. Kompletní extrakce bylo dosaženo u více než 97%. U 4 nemocných byla nutná akutní kardiochirurgická revize pro srdeční tamponádu či perforaci horní duté žíly.

Závěr:
Ačkoliv patří extrakční výkony k velmi rizikovým, bývá úspěšnost endovazálního přístupu vysoká a je tedy metodou volby.