Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

ZMĚNY KONCENTRACE B-TYPU NATRIURETICKÉHO PEPTIDU U REZISTENTNÍ HYPERTENZE

P. Jakubík, T. Janota, J. Widimský ml., J. Hradec, H. Benáková, J. Zima, D. Wichterle (Praha, Praha 1)
Tématický okruh: Hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XIV. Výroční sjezd ČKS

Kardiomyocyty reagují na přetížení při srdečním selhání (SS) zvýšenou produkcí natriuretického peptidu typu B (BNP). K menšímu vzestupu plazmatických koncentrací BNP dochází i při hypertenzi zejména v přítomnosti hypertrofie levé komory (LK). U nejzávažnějších forem arteriální hypertenze, rezistentních na léčbu by tento vzestup již mohl být klinicky významný. 

Cíl. Posouzení vlivu rezistentní hypertenze na koncentrace BNP.

Metody. Bylo vyšetřeno 40 pacientů s  esenciální hypertenzí (EH) rezistentní na konvenční farmakoterapii, s normální systolickou funkcí LK a bez jiných závažných onemocnění a 40 zdravých osob se srovnatelným zastoupením věku a pohlaví. Krevní tlak byl měřen v době odběru krve na vyšetření BNP a hypertonikům bylo provedeno  i 24-hodinové monitorování TK.

Výsledky. Hodnoty BNP vykazovaly u hypertoniků značný rozptyl (0,2 – 277 ng/l), byly však významně vyšší než u kontrol (medián a kvartilové rozpětí 27,8 [11,2-53,9] vs. 16,8 [6,25-26,5] ng/l, p=0,012). U hypertoniků korelovaly hodnoty BNP s kazuálním TK i 24-hodinovými průměry TK (sTK: r=0,37, p=0,001; dTK: r=0,42, p=0,0001; 24H-sTK: r=0,29, p=0,016, 24H-dTK: r=0,30, p=0,011). Nejtěsněji s hodnotami BNP koreloval LVMI (r = 0,49, p = 0,001), dále korelovaly tloušťka mezikomorového septa  (r=0,41, p=0,005), tloušťka zadní stěny (r=0,33, p=0,028) a ejekční frakce LK (r=-0,39, p=0,006). Sedm hypertoniků (18%) mělo hodnotu BNP zvýšenou nad hranici diagnostickou pro SS (100 ng/l). Všichni tito nemocní měli závažnou hypertrofii LK.

Závěr. U nemocných s  rezistentní hypertenzí byl prokázán významnější vliv TK na BNP než u kontrolních osob a dosud vyšetřovaných souborů lehčích hypertoniků. Větší vzestup BNP byl u nemocných s hypertrofií LK, v individuálních případech i k hodnotám považovaným za diagnostické pro SS. Otázkou je, zda při významnější hypertrofii nejde již o projev diastolického SS.