BAROREFLEXNÍ SENZITIVITA A NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA OBÉZNÍCH PACIENTŮ

Cíl. Společný výskyt obezity, hypertenze a diabetu 2. typu zvyšuje aktivitu sympatiku se snížením citlivosti baroreceptorů (BRS), která vede k poruše regulace srdeční frekvence a krevního tlaku a zvýšenému riziku kardiovaskulárních komplikací. Cílem práce je hodnocení vlivu pohybové léčby na BRS u obézních pacientů s hypertenzí a bez hypertenze.
Soubor a metodika. Sledovali jsme soubor obézních pacientů (OB, n = 27,  věk 56,2 roků, BMI 34 kg/m2, 6 mužů, 21 žen; 11 pacientů s diabetem 2. typu;). Z tohoto souboru jsme dále hodnotili výsledky skupiny s hypertenzí (OBH, n = 16, věk 56,4, BMI 34,6) a bez hypertenze (OBN, n = 11, věk 55,8, BMI 33,1).
Vyšetřili jsme maximální výkon (W/kg) a transportní systém kyslíku VO2max/kg (ml/min/kg) spiroergometrií, BRS (ms/mmHg) spektrální analýzou kontinuálního 5 minutového záznamu krevního tlaku (Finapres) při kontrolovaném dýchání (0,33Hz) před a po 12 týdnech pohybové léčby a snížení energetického příjmu o 2000 kJ/den.
Výsledky. Nalezli jsme signifikantní zvýšení BRS (před versus po tréninku) u OB (5,3 ± 2,8 vs. 6,7 ± 3; p ‹ 0,05) a u  OBH (5,4 ± 2,8 vs. 7,1 ± 3,1; p ‹ 0,05); u OBN bylo zvýšení BRS na hranici statistické významnosti (5,2 ± 2,9 vs. 6,2 ± 2,9; p = 0,05). Došlo k signifikantnímu snížení BMI a obvodu pasu jak u OB, tak OBH (p 0,01) i u  OBN (p ‹ 0,05). U OBH se VO2max/kg (16,5 ± 4,3 v.19 ± 4,2) a Wmax/kg  (0,96 ± 0,4 v. 1,2 ± 0,36) signifikantně zvýšily (p‹ 0,05), u OB VO2max/kg (18,1 ± 5,1 v. 19,5 ± 4,7; p ‹ 0,05). V souboru OBN nedošlo k signifikantním změnám.
Závěr. Nefarmakologická léčba vedla u souboru obézních jedinců k signifikantnímu zvýšení BRS a tělesné zdatnosti. Příznivě ovlivnila stupeň obezity, obvodu pasu a hmotnosti. Příznivý vliv na sledované ukazatele se výrazněji projevil u souboru obézních s hypertenzí.
Podporováno výzkumným záměrem MŠMT – MSM 0021622402