VLIV PRAVIDELNÉ FYZICKÉ AKTIVITY NA SYSTOLICKOU FUNKCI LEVÉ KOMORY U NEMOCNÝCH S CHRONICKOU ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ

Cílem práce bylo zhodnotit vliv pravidelné fyzické aktivity na systolickou funkci LK u pacientů s ICHS.

Soubor pacientů a metodika: 23 pacientů absolvovalo 3-měsíční rehabilitační (RHB) program. Po 1 roce sledování byli rozděleni do 2 skupin. Ve skupině A (n=9) byli nemocní, kteří pokračovali ve fyzické aktivitě po dobu 12 měsíců. Skupinu B (n=14) tvořili pacienti, kteří po RHB ukončili fyzickou aktivitu. Zátěžová dobutaminová echokardiografie byla provedena vždy na počátku studie a po 1 roce sledování. Pomocí TDI byly stanoveny hodnoty systolických rychlostí mitrálního anulu na septu (Sa sept), laterální (Sa lat), přední (Sa ant) a dolní stěně (Sa inf) LK a celková longitudinální funkce LK (Sa celk) jako průměr Sa všech hodnocených stěn. 

Výsledky: Hodnoty Sa lat se po 1 roce v klidu zvýšily o 0,86±2,11 cm/s u sk.A a snížily o 0,60±1,72 cm/s u sk. B (p=0,08). Při max.zátěži se Sa lat u sk.A zlepšila o 3,80±3,08 cm/s a u sk.B zhoršila o 1,57±3,11 cm/s (p<0,05). Hodnoty Sa sept se v klidu zlepšily o 1,66±2,08 cm/s u sk.A a zhoršily o 0,69±1,28 cm/s u sk.B (p<0,05). Při max.zátěži se Sa sept u sk.A zlepšila o 2,88±5,55 cm/s a u sk.B zhoršila o 0,76±3,78 cm/s (p=0,07). Sa ant se v klidu zvýšila o 1,00±3,38 cm/s u sk.A a zhoršila o 0,59±1,94 cm/s u sk.B (p=0,16). Při max. zátěži se Sa ant u sk.A zlepšila o 3,70±6,40 cm/s a u sk.B zhoršila o 1,63±4,95 cm/s (p<0,05). Sa inf se v klidu zvýšila o 0,91±2,56 cm/s u sk.A a zhoršila o 0,41±2,30 cm/s u sk.B (NS). Při max. zátěži se Sa inf u sk.A zlepšila o 2,12±2,69 cm/s a u sk.B zhoršila o 0,67±3,55 cm/s (p=0,06). Sa celk se v klidu zvýšila o 1,11±2,16 cm/s u sk.A a snížila o 0,57± 1,78 cm/s u sk.B (p<0,05), při max.zátěži se zvýšila o 3,13±4,49 cm/s u sk.A a snížila o 1,16±3,79 cm/s u sk.B (p<0,05).

Závěr: U nemocných s pravidelnou 12 měsíční fyzickou aerobní aktivitou se zlepšila celková i regionální systolická funkce LK.