ASCENDENTNÍ AORTA U PACIENTŮ SE STENÓZOU DVOJCÍPÉ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ JE NEJEN ŠIRŠÍ NEŽ U TROJCÍPÉ, ALE LIŠÍ SE OD NÍ I TVAREM

Úvod: Aortální stenóza může být spojena s dilatací ascendentní aorty, na níž se u dvojcípé aortální chlopně (BAV) podílejí vrozené změny stavby cévní stěny.
Cíl: Srovnat tvar ascendentní aorty definovaný rozměry od anulu po úroveň proximální ascendentní aorty u pacientů se stenózou BAV a trojcípé aortální chlopně (TAV).
Metody: Zařadili jsme 296 pacientů s dominující aortální stenózou s maximálním gradientem≥ 25 mm Hg, s echokardiograficky hodnotitelným počtem cípů a s aortální regurgitací ≤2/4.  Nejprve jsme porovnali rozměry na úrovni anulu, Valsalvových sinů, sinotubulární junkce a proximální ascendentní aorty. Potom jsme čtveřice rozměrů  transformovali tak, že u každého pacienta se délka tohoto čtyřčlenného vektoru rovnala 1, přičemž jednotliví  pacienti se lišili poměrem jeho složek. Transformované hodnoty jsme porovnali n-rozměrným t testem  a na jednotlivých úrovních nepárovým t-testem.
Výsledky: 296 pacientů ve věku 69±11 let (179 mužů, 57 s BAV), mělo maximální aortální  gradient 67±29 mm Hg. Pacienti s BAV byli mladší, měli významnější stenózu než s TAV (maximální gradient 77±26 vs. 65±28 mm Hg, P<0,01), nelišili se stupněm regurgitace. Aorta u BAV byla na všech úrovních širší než u TAV: anulus (27,0±4 vs. 25,3±3mm, P<0,01), Valsalvovy siny (37,5±5 vs. 34,8±5mm, P<0,001), sinotubulární junkce (34,9±5 vs. 32,1±5mm, P<0,001 ) a proximální ascendentní aorta (39,8±7 vs. 35,0±6 mm, P<0,001).
Zjistili jsme významný rozdíl mezi vektory BAV vs. TAV (P<0,001). Transformované hodnoty byly u BAV vyšší na úrovni proximální ascendentní aorty (P<0,001).
Závěr: Ascendentní aorta je u stenózy BAV na všech úrovních širší než u TAV, a liší se od ni i tvarem, což je dáno relativně širším rozměrem proximální ascendentní aorty u pacientů s BAV.

Podpořeno grantem IGA MZ NR/8306-5 a Kardiovaskulárním výzkumným záměrem UK v Praze č. MSM0021620817