KOMBINAČNÍ LÉČBA PO TRANSPLANTACI SRDCE

Srdeční transplantace(OTS)je   metodou volby léčby pacientů s těžkým srdečním selháním.
Kombinační léčba spočívá 1) v kombinaci imunosupresiv, 2) kombinace imunosupresiv s jinými léky.Klasickou imunosupresi tvoří cyklosporin(CyA),azathioprin a kortikoidy. Novější léčebná schémata obsahují CyA, mykofenolát mofetil (MMF) a kortikoidy či tacrolimus,MMF a kortikoidy.V posledních letech se u pacientů po OTS s poruchou renálních funkcí uplatňuje kombinace bez kalcinerinových inhibitorů (CyA či tacrolimu), které jsou nefrotoxické.Místo nich se užívá do kombinace s MMF rapamycin.Po prvním roce se snažíme ve všech režimech vysadit kortikoidy a výsledná doživotní léčba je dvojkombinace.
Léky zvyšující hladinu CyA jsou amiodaron, cimetidin, steroidy, Ca antagonisté,erytromycin,ranitidin. Při zvýšení hladiny CyA může dojít k nefrotoxicitě.Léky snižující hladinu CyA mohou vyvolat rejekci, př. karbamazepin, antituberkulotika, cholestyramin, fenobarbital. Při současném podání azathioprinu a alopurinolu se může vyvolat dřeňový útlum. Steroidy zvyšují účin CyA, s diuretiky vedou k depleci draslíku, s protizánětlivými léky potencují ulcerogenní efekt.
CyA i tacrolimus se metabolizuji cestou CYP 450 3A4  stejně jako atorvastatin, lovastatin, simvastatin  či rosuvastastin a na základě lékové interakce  dochází ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto statinů s nebezpečím vzniku  myopatií. Naproti tomu pravastatin, který se přes systém CYP 450 nemetabolizuje a fluvastatin, který se metabolizuje cestou CYP 2C9, se jeví farmakologicky vhodný u nemocných po OTS, protože nebezpečí lékových interakcí na CYP 450 3A4 je minimální. U nemocných po OTS je možno začít co nejdříve po OTS s nízkými dávkami jakéhokoliv statinu,je-li nutno přesto kontrolovat zvýšený cholesterol, zvolíme hydrofilní fluvastatin  v retardované formě  ev. pravastatin v dávce 80 mg.

Podpořeno VZ MŠM 0021622402