LÉKAŘSKÝ A POPULAČNÍ MODEL INTERVENCE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ KVO U ZAMĚSTNANCŮ NEMOCNICE

Cíl: Zjistit účinnost intervence rizikových faktorů (RF) kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u zaměstnanců nemocnice. Porovnat lékařský a populační model intervence.
Soubor a metodika:  U 709 zaměstnanců jsme stanovili výšku KV rizika. U vysoce rizikových (32 mužů - prům. věk 45 let a 8 žen - prům. věk 49 let) jsme důsledně uplatnili lékařský model intervence RF. Nerizikové zaměstnance (83 mužů - prům. věk 37 let a 626 žen - prům. věk 36 let) jsme poučili dopisem. V odstupu 2 let jsme provedli kontrolní vyšetření. Výsledky jsme zpracovali dvouvýběrovým párovým t-testem.
Výsledky: U rizikových jsme nalezli statisticky významné snížení LDL z 3,56 na 2,05 u mužů (p=0,001), ostatní sledované parametry:TK, BMI, WHR, celkový cholesterol (TC), HDL Tri a LDL u žen byly bez signifikantních změn, přesto významně pokleslo celkové riziko KVO z 20% na 16,6 % u mužů (p=0,025) a z 20% na 13,7% u žen (p=0,011). U nerizikových mužů došlo k významnému zvýšení TC (5,01/ 5,10; p=0.001), Tri (1,16/2,86; p=0,001), HDL (1,31/1,39; p=0,026) a snížení LDL (2,65/1,12; p=0,001). U nerizikových žen došlo k významnému zvýšení TC ( 5,01/5,10; p=0,001), Tri (1,16/2,86; p=0,001), HDL (1,61/1,69; p=0,001) a snížení LDL (2,65/1,12; p=0,001).  Nerizikoví neměli změnu v parametrech BMI, WHR a celkového kardiovaskulárního rizika.
Závěr: Lékařský model intervence měl statisticky významný vliv na pokles  celkového rizika KVO u vysoce rizikových zaměstnanců nemocnice, vliv na zlepšení jednotlivých RF jsme nepozorovali. Vliv populačního modelu intervence se v odstupu 2 let od prvního vyšetření neprojevil snížením celkového kardiovaskulárního rizika.