ISCHEMICKÁ MITRÁLNÍ REGURGITACE-CÍLE STUDIE PRAGUE 9

Ischemická mitrální regurgitace (IMR) je definována přítomností významné koronární nemoci (nejčastěji i stavem po infarktu myokardu) a absencí strukturálních změn mitrální chlopně.
Téma ischemické mitrální regurgitace je značně komplikované z důvodu:
1. obtíží při kvantifikaci hemodynamické významnosti mitrální regurgitace, která vyžaduje syntesu několika metod a zkušenosti vyšetřujícího,
2. změnou významnosti regurgitace v závoslosti na hemodynamických parametrech či ischemii myokardu
Optimální léčebná strategie IMR je dle Doporučení ACC kontroverzní. Existují většinou nerandomizované studie z jednoho centra prokazující benefit kompletní chirurgické revaskularizace doplněné o plastiku mitrální chlopně. Existují však i studie popisující významné zmenšení mitrální regurgitace po chirurgické revaskularizaci bez zákroku na mitrální chlopni. Zásadním poznatkem je významně vyšší riziko kombinovaného chirurgického výkonu oproti „pouhé“ chirurgické revaskularizaci, z literatury mezi 4-21%, recentně 8%.
Z těchto skutečností vyplývá záměr multicentrické prospektivní randomizované otevřené studie PRAGUE 9. Této studie se účastní 9 kardiologických a 6 kardiochirurgických center v České Republice. Subjekty studie jsou pacienti potenciálně indikovaní k chirurgické revaskularizaci myokardu s přítomnou jakoukoliv IMR kromě triviální a klinicky těžké. Randomizace probíhá mezi kompletním chirurgickým výkonem (CABG + plastika mitrální chlopně s event. MAZE procedurou) a perkutánní koronární intervencí (na všech významných stenozách). Je povolen přesun pacienta („cross-over“) z jedné léčebné skupiny do druhé pokud je to v zájmu pacienta. Hypotezou studie je nižší mortalita pacientů v perkutánní větvi. Sledování je klinické a echokardiografické v období 1 roku a 5 let. Studie byla zahájena randomizací prvního pacienta dne 3.1.2007.