VÝSLEDKY POHYBOVÉ LÉČBY OBÉZNÍCH V ZÁVISLOSTI NA VĚKU A PŘIDRUŽENÝCH CHOROBÁCH

Cíl práce. Zhodnocení vlivu pohybové léčby na antropometrické parametry obézních v závislosti na věku a přidružených chorobách.
Soubor pacientů a metodika.Bylo vyšetřeno 16 obézních žen (věk 56±9r., hmotnost 91± 12 kg, BMI 36±5)., které v rámci terapie obezity absolvovaly skupinové cvičení na Klinice funkční diagnostiky a rehabilitace FN u sv.Anny v Brně. Sledované přidružené choroby: hypertenze(9ž), DM 2.typu (3ž), kombinace DM a hypertenze (1ž)., hypertenze a dyslipidémie (4 ž). Pět žen bylo bez sledovaných přidružených chorob. Před zahájením a po ukončení 12 týdenní pohybové léčby byly stanoveny antropometrické hodnoty (hmotnost, obvod pasu, výpočet BMI, %tuku a hmotnost tuku) a spiroergometrií intenzita zátěže - na úrovni anaerobního prahu. V rámci celkové terapie obezity bylo doporučeno pokračovat v redukci energetického příjmu o 2000 kJ/den v průběhu sledovaného období.
Výsledky. U všech antropometrických parametrů klesala velikost poklesu hodnot s narůstajícím počtem přidružených chorob; signifikantní změny jsme prokázali u hmotnosti a % tuku. K výraznější redukci hmotnosti a % tuku došlo u žen bez přidružené choroby oproti ženám se dvěma a více přidruženými chorobami. Nejmladší věková kategorie (věk do 54 let včetně) dosáhla s výjimkou hodnot obvodu pasu vždy nejvýraznějšího zlepšení u hmotnosti, BMI a % tuku.
Závěr. Nižší věk lze na základě našich výsledků považovat za významný faktor ovlivňující úspěšnost nefarmakologické intervence u obézních. Obézní ženy bez přidružených chorob dosáhly nejvýraznějšího zlepšení všech antropometrických parametrů. Tyto výsledky naznačují, že počet přidružených chorob může významně určovat vliv pohybové léčby na hodnoty antropometrických parametrů.
Podporováno grantem: MSM0021622402