INVAZIVNÍ ELEKTROFYZIOLOGIE U GERIATRICKÝCH NEMOCNÝCH

    Elektrofyziologické vyšetření srdce (EFV) a katetrizační ablace (KA) jsou v současné době standardními diagnostickými a terapeutickými metodami u nemocných s poruchami srdečního rytmu.
    Cílem práce byla retrospektivní analýza výsledků u všech nemocných indikovaných k EFV a/nebo KA na pracovišti autorů v letech 1998 – 2006 s přihlédnutím na věk nemocných.
     Soubor, který tvořilo celkem 2008 nemocných, byl rozdělen na skupinu A (nemocní <= 65 let, n = 1429) a na skupinu B (nemocní > 65 let, n = 579). Ve skupině B byla KA provedena u 275 nemocných (126 žen a 149 mužů, prům. věk 71 let). Trvání symptomů a počet užívaných antiarytmik se mezi skupinou A a B statisticky nelišil. Statisticky významný rozdíl mezi skupinami A a B byl v indikacích, a to v přítomnosti akcesorní dráhy (23 vs. 4 %) a flutteru síní (19 vs. 36 %). U ostatních tachyarytmií nebyly významné rozdíly přítomny. Významný rozdíl mezi skupinou A a B nebyl nalezen ani v úspěšnosti KA (96,4 vs. 96,3 %), v rekurenci arytmií po KA (2,8 vs. 3,2 %) a ve výskytu komplikací (2,8 vs. 2,0 %).  
     Geriatričtí nemocní představovali 29 % všech nemocných indikovaných k EFV/KA, přičemž KA byla provedena u 48 % z nich. Nejčastější indikací ke KA byla atrioventrikulární nodální reentry tachykardie a flutter síní, naopak přítomnost akcesorní spojky byla prokázána vzácně. Výsledky KA (úspěšnost, recidivy, komplikace) u nemocných ve věku nad 65 let se nelišily od výsledků KA u nemocných mladších.