DLOUHODOBÝ VÝSKYT REVASKULARIZACÍ PO AKUTNÍM INFARKTU MYOKARDU. 5-LETÉ VÝSLEDKY STUDIE PRAGUE-2

Primární PCI zlepšuje časnou prognózu ve srovnání s trombolýzou, méně je však známo o dlouhodobé prognóze a následných revaskularizacích po infarktu myokardu léčeným primární PCI vs. trombolýzou.

Soubor byl tvořen  850 pacienty  s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST (STEMI), zařazenými do studie PRAGUE-2. Pacienti byli randomizováni do dvou větví – transport do intervenčního centra k PCI (n=429) vs. trombolýza v nejbližší nemocnici (n=421). Randomizace probíhala v období od září 1999 do ledna 2002. Dlouhodobé kontroly pacientů byly prováděny do konce února 2006, průměrná délka sledování byla 58 měsíců (v rozmezí 43-70 měsíců). Data byla zjišťována při kontrolách, prováděných v primárních nemocnicích a v PCI centrech nebo telefonicky prostřednictvím vyplnění dotazníků. Pokud nebylo možné navázat kontakt přímo s pacientem, byly informace získávány od rodinných příslušníků, oslovením ošetřujícího kardiologa, internisty či praktického lékaře. Dalším zdrojem informací byly databáze zdravotních pojišťoven. Sledována byla nová koronární revaskularizace (PCI nebo bypass) po akutní fázi STEMI.

Zda během sledování byla provedena chirurgická či katetrizační revaskularizace se podařilo s jistotou zjistit u 74,1 % pacientů. Během celého období se podrobilo koronární intervenci 50 % pacientů léčených v akutním stadiu farmakologicky, v invazivní větvi byla následující koronární intervence provedena u  30,9 % pacientů ( p< 0,001). Srdeční bypass podstoupilo 17,8 % pacientů ze skupiny TL vs. 16,6 % pacientů ze skupiny PCI ( p= 0,74).

Primární PCI významně snižuje nutnost další perkutánní revaskularizace po akutním infarktu myokardu ve srovnání s trombolýzou, není však rozdíl v četnosti chirurgických revaskularizací.