VÝSKYT PLICNÍ HYPERTENZE U PACIENTŮ SE SYNDROMEM OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVÉ APNOE

Cílem studie bylo stanovit výskyt plicní hypertenze u pacientů s diagnózou obstruční spánkové apnoe.
Soubor a metodika. 61 pacientů (48 mužů) průměrného věku 52,32±9,68 let (muži 50,83±9,88 a ženy 57,84±6,64 let) s diagnózou  středního až těžkého stupně obstrukční spánkové apnoe bylo vyšetřeno na echokardiografickém přístroji GE VIVID 7. Do souboru nebyli zařazeni pacienti s jiným plicním onemocněním, poruchou funkce levé komory a pacienti s onemocněním, které může být příčinou postkapilární plicní hypertenze. U všech pacientů byly stanoveny základní  echokardiografické parametry pro stanovení plicní hypertenze: rozměr pravé komory, akcelerační čas na plícnici (ACT) , přítomnost regurgitace na plícnici, regurgitace na trikuspidální chlopni a její gradient, případně rozměr vena cava inferior.
Výsledky. Rozměr pravé komory byl průměrně 28,60±4,80(18-42), muži (M) 29,37±4,72(18-42), ženy (Ž) 25,76±4,06 (18-35). ACT bylo celkově 136,24±24,92(74-188), M 136,02±24,10 (74-188), Ž 137,07±24,53 (92-173). Průměrná hodnota apnea-hypopnea indexu byla 54,26±21,15 (15-93), M 57,34±19,66 (15-93), Ž 43,15±23,40 (21-88). Hypertenze byla diagnostikována u 41 pacientů, 34 M a 7 Ž. Dva pacienti (1M, 1Ž) měli stopovou regurgitaci na plícnici, 11 pacientů (10 M, 1 Ž) měli regurgitaci na trikuspidální chlopni (stopa- 32 mm Hg). U dvou pacientů byla stanovena lehká plicní hypertenze (3,27% souboru). Oba pacienti měli vysoký AHI (47,77).
Závěr: Po vyloučení jiných příčin plicní hypertenze se plicní hypertenze vyskytuje pouze u minima pacientů s obstrukčním spánkovým apnoe. Je třeba dalších studií, které by hodnotily komplexní echokardiografické parametry u těchto pacientů