ÚSPĚŠNOST EXTERNÍ ELEKTRICKÉ KARDIOVERZE MONOFÁZICKÝM VS. BIFÁZICKÝM REKTILINEÁRNÍM VÝBOJEM U PACIENTŮ S FIBRILACÍ SÍNÍ – ZKUŠENOSTI PRACOVIŠTĚ

Cíl: naše sdělení se zaměřuje na srovnání monofázické vs. bifázické elektrické kardioverze (EKV) u pacientů s fibrilací síní (FS) hospitalizovaných na JIP I. int. odd. FNB. Současně byl zkoumán výskyt rizikových faktorů pro vznik FS i výskyt komplikací v souvislostí s EKV.

Metodika: k EKV byli indikováni pacienti s FS s délkou trvání do 1 roku. 
V období I/2000 do XI/2006 jsme provedli EKV u celkového počtu 173 pacientů, z toho u 67 pacientů monofázickým výbojem, u 106 pacientů bifázickým výbojem. K provedení EKV bylo v případě monofázického výboje použito přístroje 43120A Defibrillator Hewlett-Packard (max. výboj 360J), k aplikaci bifázických výbojů sloužil defibrilátor Lifepak 20 Medtronic (max. energie 360J).

Výsledky: Aplikováno bylo celkem 292 výbojů (148 monofázických) s úspěšností verze na sinusový rytmus 84,3% vs. 95,3% u bifáz. výboje. V prezentovaném souboru pacientů se nevyskytly žádné závažné komplikace. Mezi lehkými komplikacemi dominovala křečová aktivita v souvislosti s aplikovanou nitrožilní anestezií (etomidatem) - celkově u 4% pacientů. Indikace trvalé kardiostimulace pro závažnou převodní poruchu srdečního rytmu demaskovanou nastoleným sinusovým rytmem byla učiněna ve 2 případech (1,2%). Studované rizikové faktory vzniku FS se vyskytly v souboru s následující frekvencí: ICHS (67,6%), arteriální hypertenze (76,3%), abúzus alkoholu (2,9%), revmatická horečka v anam. (6,9%), mitrální vada (54,3%), trikuspidální vada (29,5%).

Závěr: EKV představuje vysoce účinnou a bezpečnou metodu k verzi FS na sinusový rytmus. Efektivita verze bifázickým oproti monofázickým výbojem byla ve shodě s literárními údaji i v našem souboru pacientů vyšší (95,3 vs. 84,3 %) při významně nižším průměrném počtu výbojů aplikovaných s cílem nastolit sinusový rytmus (2,0 vs. 1,5 výboje) a významně nižším průměrném kumulativním výboji (372,2 vs. 175,3 J).